Jak se spí ve zvířecí říši: v letu, na stojáka i s listy jako polštářem

Co se týče lidí, nejvíce by měli spát novorozenci, nějakých 14 až 17 hodin denně, pak se ovšem potřeba spánku zkracuje, takže dospělému člověku stačí sedm až devět hodin, když nemluvíme o nespavcích. Mezi savci předčí člověka v době, kterou prospí, hned několik tvorů. Třeba taková koala spí až 18 hodin denně. A je s podivem, v jaké kondici je lev, když vezmeme v úvahu, že za den prospí 16 hodin – a navíc, když zrovna neloví, tak odpočívá. Vačice, pásovci nebo lenochodi také patří k živočichům, kteří většinu života prospí. Uvádí se dokonce, že až 80 procent. Lenochodi navíc spí zavěšení na větvi.

I zvířata mohou být zahradníky: kypří půdu, hnojí, a dokonce i šlechtí

Někteří živočichové ve spánku přečkávají pro ně nepříznivá období roku. Ani to člověk zatím bohužel nedokáže. Ve stavu hibernace neboli zimního spánku, kdy dojde ke zpomalení metabolismu, snížení tělesné teploty a utlumení dýchání, přečkávají zimu například ježci, křečci, syslové či netopýři. Takový sysel je schopen prospat více než sedm měsíců a existuje i druh, který chrní měsíců devět.

Co se týče netopýrů, je známo, že přes zimu spí zavěšeni hlavou dolů nejlépe v nějaké pěkné jeskyni. U nás třeba v Českém Švýcarsku nebo v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Jejich spánek sice není souvislý, ale zejména v druhé polovině zimování jsou schopni spát měsíc a půl až dva měsíce v kuse.

Zimní a letní spánek

Se zimním spánkem jsou nejčastěji spojováni medvědi, v jejich případě, stejně jako v případě jezevců, jde ale o zimní spánek nepravý, protože jejich tělesná teplota se sníží jen minimálně. I proto musí medvěd před ulehnutím na obvyklou dobu od listopadu do března pořádně přibrat, někdy až 100 kilogramů. Je totiž stále ve střehu a může se lehce probudit. Vstát může i během zimních oblev, ovšem pak si jde zase lehnout.

Málokdo ví, že existuje i letní spánek neboli estivace. Je velmi podobný spánku zimnímu, jen s tím rozdílem, že živočichové s jeho pomocí přežívají horka a sucha. U nás to tak dělá například hlemýžď, jinak se to týká hlavně zvířat v tropech, například některých plazů, ryb (bahníci) nebo křečků. Také pouštní žáby, které žijí v řekách, prospí období sucha, dokud se voda nevrátí. Podobně to dělá i želva paprsčitá na Madagaskaru.

KVÍZ: Co víte o největších jedlících zvířecí říše?

Mezi tvory, kterým naopak spánek mnoho neříká, patří třeba taková žirafa. Ta si sice zdřímne několikrát denně, ale vždy jenom pár minut. Je to pro ně totiž nebezpečné. Představte si, že musí složit takové obrovské tělo na zem a krk ohnout dozadu tak, že se hlavou opírá o zadek. V této pozici jsou žirafy velmi zranitelné, jelikož je pro ně namáhavé rychle vstát. A predátoři to dobře vědí…

Ani slon africký toho moc nenaspí. Aby totiž uživil své obrovské tělo, celý den žere, a na spánek mu pak zbydou asi dvě hodiny.

Vodní savci úplně nespí vlastně nikdy. Třeba, delfíni, vorvani, sviňuchy nebo tuleni spí jen jednou polovinou mozku, zatímco druhá je bdělá. Delfíni mají navíc tu zvláštnost, že často spí v páru, a to tak, že plavou bok po boku.

Kůň na stojáka, rorýs na nebesích

V krátkých intervalech několikrát denně spí i koně. Podřimují většinou vestoje, když se potřebují prospat, tak si lehnou, ale to se děje obvykle jednou za pár dní. Na rozdíl od člověka ani ležet nepotřebují, jsou vybavení takzvaným statickým aparátem, který dokáže jakoby uzamknout jejich klouby na nohách, takže se samovolně nepokrčí. Naopak svaly se uvolní a relaxují.

Podobně jako člověk si na noc připravují lože například šimpanzi. Ve větvích si pokaždé postaví nové hnízdo vystlané listím a někdy se listím i přikrývají. Sloni si dávají pod hlavu polštář z vegetace, vlci a lišky aspoň huňatý ocas. To pumám a levhartům stačí místo postele vodorovná větev v koruně stromu. Svou výstředností, co se polohy při spánku týče, vyniká papoušek netopýří, který spí sice také na větvi, jenže se na ni zavěsí za jednu nohu hlavou dolů. A takový rorýs spí na nebesích.

VIDEO: Jak probíhají námluvy zvířat? Podívejte se na výstřední praktiky samečků

Tento nenápadný pták může spát v letu. V praxi to vypadá tak, že na noc vystoupá do velké výšky a během plachtění spí. Ale pouze jednou polovinou mozku, druhá je vždy v bdělém stavu a kontroluje let. Podobně to dělá i u nás známější jiřička.

Zdroj: DeníkVe zvířecí říši bychom našli ještě mnoho zajímavostí. Třeba, že nejčastější domácí mazlíčci lidí, tedy psi a kočky, spí přes deset hodin denně a údajně nejdelší fázi spánku, ve které se zdají sny, má ptakopysk. Ze čtrnáctihodinového spánku sní plných osm hodin. Pro srovnání – člověku se zdají sny necelé dvě hodiny z průměrné denní porce spánku. A třeba takový skokan maskovaný, což je žába, dokáže údajně usnout i během sexu. Někdy se totiž stane, že nestačí dokončit páření před začátkem zimního spánku a sameček se samičkou tak prospí v kopulační poloze i několik měsíců.

Ani málo, ani moc

Zvláštnosti a rekordy se ale najdou i u druhu homo sapiens. Lidé trpící hypnofobií se spánku bojí, protože by mohli ve spaní umřít. Nedostatek spánku u člověka zvyšuje stres i krevní tlak, imunitní systém nepracuje tak, jak by měl, zkrátka, kdo málo spí, odnese to na zdraví. Jenže kdo spí nadmíru, je na tom možná ještě hůř. Čínští vědci totiž při svém výzkumu mezi 30 tisíci lidí zjistili, že spánek delší než devět hodin denně zvyšuje riziko mrtvice o 23 procent.

KVÍZ: Co víte o spolupráci zvířat?

Toho, kdo si dopřává odpoledního šlofíka delšího než 90 minut, postihne cévní mozková příhoda s pravděpodobností vyšší o 25 procent. A pokud podle odborníků zkombinujete dlouhý spánek s nadměrným odpoledním odpočinkem, riziko mrtvice je u vás vyšší dokonce o 85 procent.

Strachem z mrtvice nebo ze spánku možná trpěl i Američan Randy Gardner, který v roce 1965 nespal 11 dní a dostal se díky tomu i do Guinessových světových rekordů. Kdybyste chtěli zkusit něco podobného jako on, vezměte prosím v potaz, že už čtyři dny bez spánku stačí k tomu, abyste začali halucinovat. Přejme si radši, aby naše noci byly plné spánku a ráno jsme vstávali jako znovuzrození.