Zrcadlo by mělo být z nerezového plechu. „Za ním by byla betonová deska, aby něco vydrželo. Kolem něho pak vytvořím velký kamenný rám,“ popsal svoji představu devětadvacetiletý umělec, který už má udělaný model.

Ochranáři však jeho nápadem příliš nadšeni nejsou. „Zatím nás kvůli této věci nikdo nekontaktoval. Ovšem umístění velkého zrcadla v oblasti Peperek možné nebude. Jedná se totiž o první ochranné pásmo,“ vysvětlil vedoucí správy chráněné krajinné oblasti Pavel Vaněk. „Určitě bychom se ale nebránili jednání o jiných lokalitách,“ dodal.

Umělec: V přírodě sochy vyniknou

Sám výtvarník přiznává, že o svém nápadu ještě s nikým pověřeným nemluvil. „V nejbližší době se chystám například za starostou Hamrů nad Sázavou. Mluvit s ním budu mimo jiné i o fi nancování zrcadla. Práce na něm mi zaberou minimálně měsíc. Chtěl bych ho proto požádat o peněžní výpomoc,“ sdělil umělec.

Výtvarníkovi, který v blízkosti Hamrů vytvořil již hlavu mamuta v životní velikosti či dědu mamlase, fi nancovala materiál vždy obec. „Práci jako takovou jsme mu neplatili. Ovšem neříkám, že bychom to nemohli změnit,“ poznamenal starosta Hamrů nad Sázavou Hubert Křesťan.

A proč Milan Olšiak vystavuje své sochy v lesích, kde je může spatřit pouze pár desítek turistů? „V přírodním prostředí je ta správná atmosféra pro má díla. Vyniknou tam. Nestojím o to mít sochy mezi betonovými krabicemi v centru města,“ vysvětlil.