Návštěvníci regionálního muzea se díky kostýmované prohlídce přenesli v čase. A nebylo to poprvé.

„Hrané scénky znají naši návštěvníci například z muzejních nocí. Letos jsme se poprvé rozhodli jim dát víc prostoru a v rámci devadesátého výročí založení muzea oživit Moučkův dům postavami z místní historie,“ potvrdil muzejník Stanislav Mikule, který v rámci kostýmované prohlídky sehrál roli (jak jinak než) muzejníka ošetřujícího sbírky proti biologickému napadení.

Zdroj: Deník/Helena Zelená Křížová

Z budovy někdejší tvrze, kde zaplatili vstupné, odvedl návštěvníky do Moučkova domu důstojný měšťan v buřince alias historik Pavel Elbl.

V místě prohlídek už na ně čekal český lesnický pedagog, spisovatel a vydavatel Jan Doležal, kterého představoval další z muzejních spolupracovníků Jakub Jež. Jan Doležal byl mimo jiné také otcem myšlenky založení muzea ve Žďáře, což neopomněl přítomným sdělit. Navrhl také zřízení městského sadu. „Pro akci jsme připravili například zcela nové kopie fotografií Jana Doležala,“ poznamenal Stanislav Mikule.

Řidič jel rychlostí 218 km/h a přišel kvůli tomu o doklady.
Zběsilé Ferrari vyfotil radar: řidič jel 218 km/h po dálnici D1 u Měřína

Dalším místem, kam se zájemci o kostýmované prohlídky mohli podívat, byl obchod s koloniálním zbožím Ladislava Kolouška. Jaroslav Buček v roli majitele obchodu sliboval přítomným, že u něj seženou všechno možné i nemožné. „A dokonce i to, o čem jste ještě před chvilkou nevěděli, že chcete. Mám zde všechno od magi, piva, cepu, praklu, košťat, košíků i kukaní pro slepice,“ vyzýval přítomné k nákupu rozličného zboží.

Z krámku Ladislava Kolouška se návštěvníci přesunuli dál. Do salonku již zmíněné Antonie Aloisie Emílie Letovské. „Herci se museli naučit texty, Katka Omesová si dokonce ten svůj na základě dodaných podkladů napsala sama v nádherné obrozenecké češtině,“ připomenul Stanislav Mikule, jehož úkolem byla organizace návštěvníků, přijímání objednávek a také příprava textů.

Antonie Aloisie Emílie Letovská zahrnula přítomné celou řadou dříve běžně používaných, dnes již ovšem zcela neznámých slůvek. „Onehdá pan Tedorik Doležal hned čtyři plné podkrmky polévky z chroustů snědl. Nedivím se mu, tato polévka jest tuze delikatesní,“ prohlásila a pokračovala: „ Vidím tady spoustu malých knihovtipníků. Ti už určitě bezabecedníky nejsou,“ obracela se k přítomným dětem. „Už umíš čísti a psáti? Tvoje maminka je tak osvícená, že do školy tě posílá? Toť maminku chválím, děti by měly chodit do školy. Ne všichni to ale dělají. Často v zemědělství pracují či síťkování doma se věnují a školu zanedbávají,“ poukázala na tehdejší nešvary.

Mini trhy v novoměstské nemocnici.
První Nemocniční mini trhy ve Městě. Šermovalo se i prodávalo

Čtvrtá a poslední návštěvní místnost Moučkova domu byla poněkud přeinstalována a pracovnice dnes již zaniklého Muzea knihy v podání Jany Lhotské v ní přítomným popsala tehdejší expozice. „Představili jsme návštěvníkům několik památek na Muzeum knihy z muzejního depozitáře. Zarámované veduty Žďáru z druhé půle dvacátého století či originální grafiky spojené s Methodem Kalábem, které byly muzeu zapůjčeny ze soukromé sbírky,“ informoval Stanislav Mikule.

Ale ani po opuštění poslední z výstavních místností Moučkova domu se návštěvníci ještě nevrátili zpět v čase do současné doby. Čekalo je malé překvapení v podobě dvou elegantních dam v kloboučcích, které představovaly Marie Schutová a Magda Smejkalová.

Dámy na závěr všem přítomným nabídly šálek horké cikorky. Při této příležitosti se ovšem neopomněly zmínit o nevalné kvalitě „cikórie“ z koloniálu pana Kolouška. „Martina Schutová zajistila kostýmy i vše potřebné k přípravě cikorkového překvapení,“ představil jednu z dam žďárský muzejník, který také prozradil, že Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou chystá i další kostýmovanou prohlídku. „Na srpen připravujeme kostýmované prohlídky věže, předběžné datum je 17. srpna,“ řekl.