Radslav Kinský se narodil do šlechtického stavu. Jeho otec nechyběl mezi dvanácti českými šlechtici, kteří v září 1938 přinesli prezidentu Benešovi protest proti chystanému připojení pohraničního území k Německu. Zažil nucenou správu panství Kinských Němci za okupace a zestátnění rodinného majetku komunisty ve čtyřicátém osmém.

Organizoval sestřin útěk za rodiči do emigrace, ale sám musel zůstat, protože v té době byl na vojně – zběhnutí se rovnalo dvaceti letům vězení. Emigrovat se mu podařilo až o deset let později. Prožil mnoho let činorodého života vědeckého pracovníka v Paříži.

Lidský a vzdělaný

MVDr. RNDr. Radslav Kinský se vrátil do vlasti v devadesátém roce. Po navrácení rodinného majetku žil a pracoval na zámku ve Žďáru nad Sázavou.
Kam vstoupil, byl Radslav Kinský nepřehlédnutelnou osobností s přirozenou autoritou.

„Jsem velmi vděčný za to, že jsem ho mohl poznat. Naučil mě, že je možné dělat věci bez ohledu na odměnu. Byl pro mě velkým vzorem,“ řekl Stanislav Růžička z Informačního turistického centra Žďas, které sídlí právě ve žďárském zámku rodiny Kinských.

Úctu si potomek starého českého šlechtického rodu vydobyl i u svých zaměstnanců. Byl to výjimečný člověk. Je obrovská škoda, že odešel. Vzpomínat na něj budu jenom v dobrém,“ řekl Petr Kulhánek, zaměstnanec Kinského rybářství.

Radslav Kinský byl delší dobu nemocný. „Věděli jsme, že jeho zdravotní stav je vážný. Byl vždycky velmi vstřícný a energický. Vždy jsem obdivovala jeho optimismus. Radslav Kinský byl vzdělaný a činorodý člověk. Báječně hrál na piáno. Bude mi hrozně chybět. Na takovéhoto člověka se nedá zapomenout,“ řekla žďárská poslankyně Miroslava Němcová.

Radslav Kinský oplýval v dnešní době už nevídanou graciézností. Byl velmi lidský a vzdělaný. Měl hluboké životní zkušenosti.

Zámecký pán zemřel v den, který rok co rok emotivně prožíval. V den konání Velké pardubické. Kinský sám do vysokého věku jezdil na koni. V Pardubicích dokonce závodil.

„Můj prastrýc Oktavián Kinský byl prvním iniciátorem pardubických dostihů,“ vzpomínal před časem v rozhovoru pro Deník Radslav Kinský. „V Pardubicích máme takové domovské právo. Sám jsem jezdil na pardubickém závodišti. Sice ne Velkou pardubickou, ale v rámcových dostizích jsem několikrát startoval,“ řekl Kinský.

„Bůh, čest, vlast,“ tak zní heslo rodu Kinských. Radslav Kinský v jeho duchu žil.

„Slovo bůh znamená, že je něco nad námi. Není to nějaká spojitost s jednou církví, ale prostě historie českého království je spojena s křesťanstvím od dob knížete Bořivoje. Máme k tomu samozřejmě určitý vztah, jelikož naši předkové se podíleli na utváření našeho státu,“ vysvětlil v dřívějším rozhovoru pro Deník Radslav Kinský.

----------------

Radslav Kinský

Radslav Kinský (druhý zleva)

- narodil se 14. června 1928
v Chlumci nad Cidlinou
- absolvent VŠ veterinární v Brně,
- ve čtyřicátém osmém roce emigrovala rodina Kinských do zahraničí, Radslav (v té době voják) zůstal v republice ; pracoval jako podkoní na zámku v Chlumci;

Při práci vystudoval VŠ; v padesátém osmém roce emigroval do Francie (Paříž), tam začínal jako „ošetřovatel myší“ v ústavu, z kterého později vznikl INSERM, Národní ústav zdraví a lékařského výzkumu; v národním ústavu pracoval až do penze a vypracoval se na ředitele výzkumu.

V devadesátém roce se vrátil do vlasti, pracoval v Ústavu péče o matku a dítě v Praze; po skončení restituce začal žít na zámku ve Žďáru nad Sázavou.

Jiří Marek, Lucie Kubíková