Jak hodnotíte výsledky voleb z pohledu kandidáta SPOZ?

Neúspěch to je, to bezesporu, a je to velký neúspěch. Do zastupitelstva Kraje Vysočina jsme se nedostali, což jsme ale očekávali, ovšem to, že jsme nepřekročili pět procent v těchto volbách, to nás trochu překvapilo. Zatímco tehdy nás volilo sedm tisíc voličů, teď je to přibližně čtyři tisíce osm set lidí a odliv značný. Myslím si, že je to částečně i tím, že jsme neuspěli ve zmiňovaných krajských volbách. Co si budeme povídat, když jde volič poprvé volit zemanovce, podruhé volit zemanovce a dvakrát se tam nedostanou a jde volit potřetí, tak už si to rozmyslí a řekne si, že svůj hlas uplatní někde lépe.

Z mnoha úst jsem slyšela: Ilona Švihlíková, kdo to je?

Myslím si, že kandidátku měli zemanovci na Vysočině postavenou docela dobře, nebyli na ní žádné výrazně špatné osobnosti. Podle mého názoru, to, že jsme tu měli lídryni Ilonu Švihlíkovou, bylo skvělé. Osobně ji považuji za nejlepší lídra zemanovců v republice, aniž bych se chtěl někoho dotknout. Bohužel, je to o mediálním obrázku. Ač je to energická žena, šikovná ekonomka, víme, že má názory trochu jiné, než je všeobecně uznávaný názor ekonomů, tedy neustále trh a trh. Ona myslí opravdu na občany. Nenosí se, aby ekonom byl levicový. Určitě to není o tom, že by svoje názory nedokázala prosadit v médiích: opět to souvisí se známostí. Když přijde letáček do schránky, je tam napsáno docentka Ilona Švihlíková, má tituly, tušíte, že je to nějaká odbornice. Ovšem mohu říci, že nižší třída o ní vůbec neslyšela.

Na druhou stranu, když jsme dělali přednášky na akademické půdě, na vysoké škole v Třebíči či Jihlavě, studenti spontánně tleskali, protože se dozvěděli něco jiného, alternaci toho, co slýchají normálně od ekonomiků nebo přednášející. Dozvěděli se věci, již jsou dneska médiemi a školstvím skrývané.

Dle vysočinské lídryně udělala SPOZ chyby v kampani. Jaký je váš názor?

Program jsme měli zaměřený na nižší třídu. Bylo to možná o tom, že jsme jej nedokázali u občanů více zpropagovat, více vypíchnout zemanovské myšlenky. Hledat v něčem vinu, to je momentálně těžké, ale určitě na toto téma vznikne spousta politických analýz včetně těch stranických. Budeme se s tím muset srovnat.

Propagace, ať už čehokoliv, je většinou otázkou peněz.

Peníze se shánějí velice těžko. V konečných výsledcích se možná projevila i únava po prezidentské volbě, kdy se síly nejprve upnuly do přijetí zákona o přímé volbě, což nebylo jednoduché. Další rok se zase tlačil Miloš Zeman do postu prezidenta, a tak nejspíše došlo u některých k vyhoření. Následovaly pražské volby, předčasné volby. Malé strany na to nemají čas, i když jsme to mohli tušit. Jednoduše to neustojíme, neutáhneme to finančně.

Zemanovci nevyhráli v Novém Veselí, ani třeba v Bohdalově…

To jsme ani nečekali. Vždyť ani v případě prezidentské volby v Novém Veselí nebylo pro Miloše Zemana sto procent. Neustále se naráží na to, že nám Zeman pomáhá a tak dále, tak to není. Vidíte to ostatně i na výsledku. Je sice pravda, že přímo v Novém Veselí dostali zemanovci osm procent, v porovnání s celorepublikovým skóre je to něco více, ale všeobecně je to neúspěch. Zemanovci mají v zastupitelstvu městyse tři mandáty, a pokud je chceme udržet, dokázat, že se nám tu daří, musíme tyto věci obhájit. Spojovat republikovou politiku s tím, co se dělá na malém městečku, nejde. Ale je to tady lepší v tom, že můžeme zcela konkrétně ukázat: tohle jsme udělali, tohle jsme zajistili.

Nakousl jsem otázku komunálních voleb v příštím roce. V čem se budou muset zemanovci polepšit?

Zemanovci se musí otřepat, musí říci jasný směr a nespoléhat na to, že tam někde máme pana prezidenta. Pokud nebude jednota v myšlence a v programu, zejména pak v programu, tak to fungovat nebude. Určitě nejenom zemanovci, ale jak vidím výsledky ČSSD, ODS i KSČM, si budou muset sednout a zvážit, jak dál postupovat. A možná zvážit nějakou mezistranickou spolupráci na levici. Pokud k tomuto nedojde, a budeme si navzájem okopávat kotníky, a ukazovat ještě na to, co je špatně, namísto toho, abychom se doplňovali, tak si ubíráme svoje procenta proti pravicovým stranám a proti stranám, o kterých ani vlastně nevíme, co budou dělat.

Jak tedy hodnotíte výsledky voleb jako takové?

Když to vezmu opravdu všeobecně, tak levice propadla, což je špatně. Mezi levici se řadíme i my, SPOZ, to mělo být trochu více zdůrazněno. Se sociální demokracií chceme spolupracovat. Na několika mítincích jsme byli dotazováni na to, zda jsme levicová strana, zda jsme schopni s ČSSD komunikovat, protože někdy to vypadalo v osobních rozepřích, které byly na nejvyšších úrovních, že s to nejsme. Levice, když se podívám na výsledky, tak je to opravdu trýzeň. Pro voliče-zaměstnance není ANO a TOP 09 alternativou. Scéna je rozdělena na pravici a levici, ať si říká kdo chce co chce, a pro zaměstnance má vždycky levice větší přínos, to je historicky doložené. Pokud nedojde k posunu přijímání médií a ke změně toho, jak budou média pracovat, tak lidi po Andreji Babišovi ovlivní zase někdo jiný.

Co říkáte na ženy a muže, již se dostali do poslanecké sněmovny?

Když jsem si pročítal jména těch, kteří se tam dostali, nejsem si jistý tím, jestli tam mají sedět. Lidé by se občas měli zamyslet nad kandidátkou, nad tím, zda není lepší, aby tam byl starosta nebo krajský zastupitel, který ví, jak to ve státě chodí než dobrý pan doktor, který najednou po volbách zjistí, že má být poslancem. Kouká, jezdí tam a říká si: co tam budu dělat. Oni povídají, že má být v legislativním zákoně to a ono, tak asi jo, tak to odhlasuji. Nejsem přesvědčen o tom, že by to tak mělo fungovat. Ale máme tu demokracii, musím to respektovat.