Ze třiceti náhodně oslovených chodců starších osmnácti let na náměstí Republiky jich včera dvacet jedna bylo pro. Tři proti, šest lidí si vybralo třetí možnou odpověď – je mi to jedno. „Na Slovensku jsou dneska všichni doma. To jen my Češi pracujeme. Jsem pro to, aby Velký pátek byl státním svátkem,“ nechal se včera slyšet Karel Drobný.

Jednu z mála záporných odpovědí řekla Kamila Procházková ze Žďáru nad Sázavou. „Česko je ateistickou zemí. Velikonoční pondělí nám stačí,“ řekla redaktorům Deníku mladá žena.

Má být Velký pátek dnem státního svátku? Tento dotaz Žďárský deník následně položil také vybraným zákonodárcům z okresu Žďár nad Sázavou. Protože právě poslanci Parlamentu České republiky mohou Velký pátek mezi státní svátky zařadit.

Podle poslance a místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jana Kasala (KDU-ČSL) by se dozajista Velký pátek, tedy den, kdy si křesťané připomínají ukřižování a smrt Ježíše Krista, státem uznaným svátkem a dnem volna stát měl.

Sousedé už ho mají

„Návrh na ustavení Velkého pátku svátkem byl již několikrát v Senátu projednáván a potažmo jeho členy přijat. Sněmovna ale nakonec všechny tyto snahy zavrhla. My jsme jej, na rozdíl od jiných poslaneckých klubů, vždy podporovali,“ říká lidovec Jan Kasal s tím, že v sousedních zemích již Velký pátek svátkem dávno je. Třeba právě na Slovensku.

„Děti mají ve škole prázdniny a jejich rodiče si z tohoto důvodu často berou dovolenou. Takže nejsou stejně v práci,“ myslí si poslanec Kasal.

Otázkou však podle lidoveckého poslance zůstává skutečnost, který ze současných státních svátků by se ze seznamu musel vyškrtnout, aby jej mohl právě Velký pátek nahradit. „Počet státních svátků totiž nemůžeme donekonečna rozšiřovat,“ dodal Jan Kasal. ⋌dokončení na straně 2