„Je skvělé, že se studnu podařilo zakomponovat do nové podoby náměstí. Po skončení výzkumu a položení povrchů je to právě studna, co je z výzkumu trvale viditelné. To se málokdy povede," vyzdvihla Přibyslava Hoffmannová, zástupkyně ředitele archeologické společnosti Pueblo, která výzkum na náměstí provedla.

Archeologové střed Žďáru zkoumali loni v dubnu až srpnu. Získali 33 557 nálezů, všechny pak museli nechat laboratorně zpracovat, očistit a zdokumentovat. „Nálezy budou předány sbírkotvorné organizaci, Muzeu Vysočiny Jihlava," doplnila Přibyslava Hofmannová.

Práce na výzkumu včetně jeho zpracování a vyhotovení výstupů trvaly rok. „Za zmínku stojí i to, že se ho ve Žďáře účastnil skutečně široký tým odborníků, což není vždy pravidlem. Kromě archeologů se na výzkumu podílelo mnoho specialistů, třeba geofyzik, archeobotanik, numismatik, osteolog odborník na kosti a další," sdělila Hoffmannová.

Co všechno experti na náměstí Republiky objevili? Jasně se prokázalo, že bylo intenzivně využíváno od 14. století po současnost. Na někdejším „horním rynku", kde je teď parkoviště, stával historický soubor domů zvaný Špalíček. Byl zbourán v 70. letech minulého století. Archeologický výzkum odhalil obvodové zdi jeho budov. Významný nález archeologové učinili, když tam našli středověkou studnu, jež podle nich fungovala v rozmezí konce 15. a poloviny 16. století.

„Vzhledem k umístění studny mimo parcelaci městské zástavby lze uvažovat o jejím veřejném využívání. Studna byla zahloubena čtyři metry do skalnatého podloží. Její horní část byla zpevněna kamenným věncem. Díky citlivému přístupu investora, tedy města Žďár, zůstala studna zachována," informoval Pavel Hušták, archeolog a ředitel společnosti Pueblo.

Překvapení

Keramické nálezy z vrstev studny pocházejí z 15. a 16. století. Z nejspodnějších vrstev jejího zásypu byly odebrány také vzorky, jež doložily pěstování ovocných dřevin. Byly to třešně či višně. Vzorek dále obsahoval planě sbírané druhy jako lísku obecnou, maliník nebo ostružiník ježiník, druhy vesměs běžně pěstované či sbírané. „Zajímavý je nález broskvoně, která byla do Žďáru patrně dovezena," řekla Přibyslava Hoffmannová.

Nálezy z konce 14. až 15. století zjistili archeologové v dolní části náměstí, kde mimo jiné odkryli zbytky pivovaru. Podařilo se prokázat, že tam fungoval od 17. století. Z jeho výrobních objektů se povedlo identifikovat třeba dva sladovnické hvozdy na dřevěný a uhelný provoz. Hvozdění je sušení naklíčeného ječmene, neboli zeleného sladu, aby se v něm snížil obsah vody. „Další zařízení byla odkryta zčásti, aby zůstal zachován památný strom. Odebrali jsme z nich vzorky cihel pro další technologické zkoumání a prokázalo se, že cihly byly opakovaně užívány během jednotlivých přestaveb v pivovaru," doplnila Hoffmannová.

Překvapením bylo, že se našly dva opracované kamenné nástroje z období paleolitu. „Jsou z vrcholně středověkých vrstev, tedy byly druhotně přemístěny. Ještě výjimečnější je, když takové předměty najdeme, aniž by byly zamíchané do jiné, třeba středověké vrstvy. Rozhodně je to však velmi zajímavý nález," vysvětlila dál Hoffmannová.

Dalším výjimečným nálezem je drobná plastika koníčka z jemně plavené hlíny ze 14. až 15. století. „O těchto plastikách koníčků nejčastěji uvažujeme jako o hračkách, co mohly sloužit při světských dětských divadelních hrách, často ale i s náboženskou tematikou, třeba pašijové hry, biblické výjevy," přiblížila Přibyslava Hoffmannová.

Nejčetněji jsou zastoupené keramické nálezy z doby od 13. do 20. století. Soubor nálezů ze studny obsahuje i několik desítek mincí ze 14. až 20. století. K nejstarším se řadí stříbrný parvus Jana Lucemburského (1311-1346), nejmladší pochází z roku 1962 a jde o československý pětadvacetihaléř.

Početní peníze

Archeologové našli také takzvaný bílý peníz Vladislava II. Jagellonského, ražený patrně v letech 1485-1509, a blíže neurčitelný Míšenský, takzvaný mečový groš z doby po roce 1457. Ze studny rovněž pochází tři exempláře mosazných početních peněz ražené zhruba v letech 1500-1550 v některé ze soukromých dílen v jihoněmeckém Norimberku.

„Takzvané početní peníze bývaly kovové ražby podobné mincím. S abakusem patřily k základním pomůckám k počítání ve středověkých a novověkých účtárnách, komorách a kancelářích. Abakus míval zpravidla formu desky, stolu, či vzácněji plátna, většinou s jednou svislou a více vodorovnými liniemi označenými čísly desítkové či pětkové soustavy, nebo přímo názvy početních jednotek. Na tyto linie se dle potřeby kladly početní peníze a jejich přidáváním či ubíráním z konkrétních linek bylo možné provádět veškeré běžné aritmetické operace. Ve formě kuličkového počítadla, třeba takzvaný ščot na území Ruska, je v řadě zemí užíván dodnes," popsal Pavel Hušták.

Jak archeolog doplnil, dva ze tří ve Žďáře nalezených početních peněz náleží pravděpodobně k výrobkům norimberského mistra Iorga Schultese, činného v letech 15151559. „S jeho ražbami se prozatím setkáváme na území České republiky jen výjimečně," připomněl Hušták.

V souboru ze studny archeologové objevili rovněž několik exemplářů zlomků z čirého skla, třeba tělo a dno číše či skleněný korál nebo přeslen z nazelenalého skla.

Informace o žďárském archeologickém výzkumu převedli experti do elektronické podoby, zdokumentovali je také pomocí snímkové fotogrammetrie, kdy je snímaná úroveň kolmé fotografie geodeticky zaměřena a pak spojena s okolními body. Byly vytvořeny i celkové plány, které lze propojit s historickou či katastrální mapou.

Archeologický výzkum stál dohromady více než dva miliony korun. Město ho podle Památkového zákona muselo nechat provést před rekonstrukcí náměstí Republiky.

Víte, že zítřek, 17. říjen, je Mezinárodním dnem archeologie? Připadá každý rok na třetí říjnovou sobotu, je oslavou archeologie a nadšení z objevování. Poprvé ho slavili v roce 2011 v USA, odkud se ale rychle rozšířil do ostatních zemí světa. V České republice se letos bude slavit podruhé.