„Tamní obyvatelé mají totiž domy se zahradami, ale na nich většina z nich samozřejmě nehospodaří a trávu z nich dál nevyužívá. Nyní ji tedy mohou zájemci ukládat do speciálních popelnic,“ vysvětlil žďárský starosta Jaromír Brychta. Během letošního a příštího roku by se nádoby na bioodpad měly objevit i ve zbývajících částech okresního města.
Pořízení kontejnerů o objemu 240 litrů přišlo na bezmála sto třicet tisíc korun, přičemž kraj Vysočina podpořil tuto aktivitu třicetitisícovou dotací.
Všichni oslovení lidé nádoby nechtěli
Ne všechny domácnosti na Klafaru však měly o novinku zájem, nakonec se podařilo udat přibližně polovinu zakoupených popelnic. „Ty zbývající budou ještě letos nabídnuty obyvatelům sídliště Vodojem a zbudou-li i potom nějaké, tak lidem na Vysočanech. V příštím roce pak budeme s umisťováním nádob na bioodpad pokračovat i ve zbylých částech města,“ popsala Miluše Kozáková ze žďárského komunálního odboru.
Plastové nádoby se vyvážejí jednu za dva týdny. Kromě popelnic o objemu 240 litrů budou moci Žďárští ukládat biologicky rozložitelné odpadky také do speciálních velkých kontejnerů. Tyto nádoby s větším objemem, 1 100 litrů, se mají objevit zvláště v blízkosti bytových domů. Díky systému uzavření a vymývání se z nich nebude šířit žádný zápach.
Odpad, který od konce letošního srpna do nových popelnic ukládali obyvatelé sídliště Klafar, prozatím končil v kompostárnách.
Zanedlouho by měl ale být zužitkováván v bioplynové stanici, kterou na okraji Žďáru staví tamní společnost Odas. „Materiál si už začínáme shromažďovat, protože jej na provoz bioplynové stanice budeme potřebovat. Zařízení je nyní těsně před dokončením. Od října by měly být ve zkušebním provozu dva fermentory,“ vyjádřil se Miloslav Odvárka, ředitel firmy Odas.
Od ledna příštího roku by pak podle něj mohlo do žďárského podniku Žďas putovat první dodávky energie.
A co vše se bude v nové bioplynové stanici zpracovávat? Lidé do speciálních nádob mohou ukládat například nejrůznější produkty ze svých zahrádek, tedy trávu, seno, slámu, plevel, listí, piliny, drobné odřezky větví a další chemicky neošetřený dřevitý materiál. V popelnicích a kontejnerech mohou končit ale i nejrůznější slupky či odřezky z ovoce a zeleniny, zbytky pečiva nebo obilovin, suché květiny, sedliny z kávy nebo čaje včetně sáčků a filtrů, tuky, skořápky z vajec. Díky třídění bioodpadu se tak lidé budou moci zbavit papírových kapesníků, utěrek, ubrousků, sáčků či papírů použitých při přípravě jídel.
Žďárští se nemusejí obávat ani zápachu z uloženého bioodpadu. Nádoby mají takový systém uzavření, jenž zápach nepropouští. Žádným nepříjemným aroma nemá obtěžovat ani samotná bioplynová stanice, která navíc stojí zcela mimo obydlenou zónu – na kraji města poblíž sila.
