„Připojili jsme se k aktivitě Nadace partnerství, která se o stromy svobody zajímá. Projekt má tři fáze, v té první se hledají stromy svobody sázené při příležitosti vzniku republiky nebo v dalších letech. Je to vlastně příprava na stoleté výročí vzniku republiky, které nás čeká v příštím roce,“ sdělil Jan Šedo z iniciativy Žijeme Žďárem.

Druhá fáze nastane v jarních měsících příštího roku. „Nalezené stromy svobody chceme nechat ošetřit. Třetí etapa pak bude na podzim, kdy se chystáme vysázet nové stromy svobody. V každém katastrálním území by to měl být jeden strom, takže pokud jde o Žďár, vysadíme jeden v katastru zámku a druhý v katastru města,“ doplnil Jan Šedo. „Zatím ale stromy svobody pouze hledáme,“ dodal.

V dějinách Žďáru lze některé záznamy o stromech svobody nalézt. „U zámku byly vysázeny tři lípy svobody 13. května 1919. O čtyři roky později byl u nich postaven i pomník obětem první světové války,“ informoval historik Miloslav Lopaur.
Pomník doposud stojí u hlavní silnice naproti zámeckému areálu. „Jako podstavec posloužila část betonové výplně po mnohasetleté vykotlané lípě, která stávala před budovou konventu v zámku, dokud ji velký vítr nesrazil v roce 1916 k zemi. Na betonový korpus byla posazena pískovcová plastika lva, symbolu českého státu a následně Československa, jejímž autorem byl akademický sochař Jan Růžička z Města Žďáru,“ popsal Miloslav Lopaur.

O tři vysázené stromy v těsné blízkosti pomníku se v následujících letech staral takzvaný Komitét pro udržování lípek svobody v Zámku Žďáře. „Lípy se staly místem setkání tamních obyvatel u příležitosti narozenin prezidenta Masaryka nebo k výročí upálení Jana Husa. Z kulturních akcí připomeňme pravidelné hudební akademie nazvané Pod lípami,“ poznamenal historik.

Pomník byl místními vnímán coby symbol československé nezávislosti a svobody. „28. října, ale zpravidla už den před tím, a ke kulatému výročí narození Masaryka se pokládal na pomník věnec, zdobil se květinami a světly a od školy byly organizovány průvody za účasti hasičů a sokolů. V roce 1935 byla u pomníku dokonce zapálena hranice. V roce 1933 nechal majitel velkostatku upravit zahrádku kolem pomníku a nařídil správě se o něj starat,“ připomněl Miloslav Lopaur.

V archivech muzea jsou ale i další záznamy o památných dřevinách. „Známe také stromy vysázené v roce 1938. Jde o takzvaný jubilejní park, který byl vysázen u řeky za Žižkovou ulicí. A ve stejném roce byla vysázena také jubilejní alej u staré silnice vedoucí ze Žďáru do Radonína,“ doplnil historik.

Kniha Vyprávěnky o panence Lence od Josefa Havlíka má za sebou slavnostní křest. Publikace vyšla v nákladu 150 výtisků.
Vyprávěnky o panence Lence pokřtila i Beata Rajská

Občanská iniciativa Žijeme Žďárem by ale chtěla nalézt i ostatní dřeviny vysázené ve zmíněných letech. „Obracíme se na veřejnost s žádostí o pomoc. Už jsme se spojili i se žďárskými školami, aby nám jejich žáci pomohli nalézt informace o tom, kde a kdy byly stromy svobody vysázené, kdo je sázel a podobně. A ke stromům hledáme také jejich příběhy, některé je mají. Například strom z Hrotovic, kde v důsledku 1. světové války bylo odvedeno tři sta čtyřicet mužů a čtyřiapadesát z nich zahynulo na válečných bojištích nebo podlehlo zraněním a domů se již nevrátilo. Strom svobody – lípu - zasadili přeživší války na počest šťastného návratu do svých domovů a na počest vzniku samostatného československého státu. Lípa pro ně byla symbolem svobody, a tím zůstane i pro nás a naše budoucí generace,“ prozradil jeden z příběhů Jan Šedo.

Veškeré informace o stromech svobody na území Žďáru by organizátoři chtěli mít pohromadě do 28. října. „Pak je umístíme na mapu, která bude vystavena 3. listopadu na naší akci Svojí cestou, jejímž hlavním tématem právě svoboda,“ podotkl Jan Šedo.