„Také si jsme jisti, že ocení nové akvizice, které během uzavření muzea prošly evidencí druhého stupně, a jsou tak připraveny k prezentaci. První z nich již při výstavě nazvané Plamenům navzdory, která bude veřejnosti zpřístupněna po dokončení všech rekonstrukčních prací,“ dodal.

Muzejníci se také starali o sbírkové předměty, které uchovávají pro budoucí generace. „To se neobejde bez pravidelných konzervátorských, případně i restaurátorských zásahů. Každý sbírkový předmět, i když je to „jen“ betlémová figurka nebo litinová žehlička, projde mnohokrát našima rukama. Musíme jej odborně popsat a zanést do katalogu spolu s údaji o zisku předmětu, jeho původu, využití a samozřejmě též vše podstatné o jeho majitelích,“ přiblížil další práci muzejníků Mikule.

Zelené hoře leží mlha u nohou.
Jiný rozměr. Když mlha čaruje, vznikají jedinečné fotografie

„Tyto informace se jen málokdy podaří zcela zkompletovat. Jejich získávání trvá někdy jen pár minut, jindy i několik desetiletí. Například po bližší identifikaci nedávno vystaveného portrétu důstojníka kurátoři pátrají již sedmdesát let a výzkum stále není ukončen, přičemž zhruba každé desetiletí se podaří zjistit nějaké novinky,“ dodal.

Zájemci o historii nebyli ani v době uzavření muzea ochuzeni o informace týkající se osvobození Žďáru. I ty jim denně „servírovali“ místní muzejníci. Jedenáctidenní seriál na facebookové stránce muzea přinášel den co den podrobné zprávy o tehdejším dění ve městě. Texty doprovodily desítky unikátních dobových fotografií.

Zaměstnanci muzea se zapojili i do boje s koronavirovou pandemií. „Naše průvodkyně Jarmila Krejčová ušila několik set roušek, které byly předány městskému úřadu,“ připomenul Stanislav Mikule.