Obce v okolí Žďárských vrchů by proto chtěly svolat schůzku, kde by situaci řešili. „Pár let nazpět to fungovalo dobře. Teď už je ale solení hodně mírné. Moc proti tomu dělat nemůžeme. Přesto chceme vyvolat schůzku s kompetentními lidmi. Aby nestrkali hlavy do písku jako pštrosi. Minimálně podporu místních obyvatel máme,“ předeslal starosta města Svratka Petr Řádek.

Podle starosty jde o nekonečný koloběh. „Demograficky stárneme. Z toho důvodu k nám jezdí i více sanitek. A dojezdové časy proto trvají až o několik minut déle. Nejhorší to kvůli ledovce bylo loni na podzim. Teď je to zase o trochu lepší. Minulý týden v pátek, když byla námraza, posypali silničáři cesty solankou. To pomohlo. Ale jde spíš o světlý okamžik, kdy se někdo zamyslel, ne o něco pravidelného,“ komentoval starosta Svratky.

Kvůli nedostatku soli si musí dávat větší pozor na silnicích také hasiči. „U nás to máme ještě docela dobré. Ve směru na Herálec, Svratku nebo Nové Město na Moravě je to však katastrofa. Jako hasiči máme na autě řetězy, takže se dostaneme všude docela dobře. Přesto tady musíme jezdit opatrněji. Policie a záchranka to mají komplikovanější,“ přiblížil velitel dobrovolných hasičů obce Svratouch Stanislav Buchta.

Ve Svratouchu používají silničáři na posyp hořečnan. „Je ekologický, jenže ne tak účinný jako sůl. Takže na silnicích zůstávají vrstvy ledu. Řidiči, kteří cestují z větší dálky, navíc na pneumatikách sůl přivezou. Ta pak opadá a na asfaltu vzniknou hrboly ledu. Cestáři to potom musí urovnávat. Je to pomalu jako autodrom,“ dodal Buchta s tím, že se nerovnosti podepisují na autech.

Chemické posypy podle ochranářů škodí zdejším rostlinám a zvířatům. „Doplácí na to například obojživelníci. Ti jsou ohrožená skupina, protože jim kontaminace může až zamezit rozmnožování. V místech, kde se sůl koncentruje, může poškodit také zeleň a vodní zdroje. Nebo se v oblasti mohou kvůli slanosti vyskytovat druhy rostlin, které tam běžně nepatří,“ vyjmenoval komplikace ředitel Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Václav Hlaváč.

Ten souhlasí s faktem, že je potřeba najít kompromis mezi sjízdností cest a chráněným krajiny. „Solení je vždycky kontroverzní. Jedna schůzka bude v březnu. Tam bychom to téma mohli se starosty probrat. Sjízdnost silnic je také samozřejmě důležitá,“ ujistil Hlaváč. A doplnil, že zákon chemický posyp cest v chráněných krajinných oblastech zakazuje. „Máme právo vydat výjimky. V minulých letech jsme to i udělali. A v problematických oblastech bychom to udělali znovu,“ vysvětlil Hlaváč.