„Je to menší expozice poštovních dokumentů 
z počátků žďárské pošty, na poště lze nyní získat i razítko, připravené právě k výročí," přiblížil Emil Pelikán 
z klubu filatelistů.

Výstavu prvních dopisů s dobovými razítky, co poštou ve Žďáře prošly, připravil člen žďárského filatelistického klubu Miroslav Sirsch. „Je to menší část mé sbírky, mám jich daleko víc. O poštovnictví se zajímám přes čtyřicet let," usmál se Sirsch.

Výstava potrvá do 10. srpna, do kdy také bude pošta používat originální razítko 
i takzvanou R nálepku na doporučené zásilky. Příležitostné razítko je obdélníkové a je na něm vyobrazená i část historické R nálepky 
s tehdejším českým a německým názvem Žďáru. Zájemcům o otisk do sbírky bude „výroční" razítko k dispozici také do 10. srpna. „Získají ho u přepážky číslo jedna," dodal Michal Tvrdík, vedoucí žďárské pošty. 
K sehnání je stále rovněž známka, která letošní výročí připomíná. Česká pošta ji vydala na jaře.

Z historie žďárské pošty

Poštovní expedice – listovní sběrna byla ve Žďáře otevřena 1. srpna 1836. Žďár byl zpočátku mimo přímé poštovní trasy. Tehdejší magistrát žádal zemské gubernium o zřízení sběrny již roku 1792. Když pak vznikla, „sběrným" se stal Karel Růžička, sběrna se ale dlouho neudržela. Když zanikla, zásilky dál obstarávali úřední poslové žďárského magistrátu. Jedním z posledních byl Jan Ronovský, který byl roku 1835 dozorčím orgánem brněnského poštovního ředitelství přistižen, že roznáší soukromé poštovní zásilky, za což byl pokutován.

Listovní sběrna byla pak obnovena až po více než 40 letech. Podle archivních záznamů ve Statutu poštmistrů byla zřízena 4. dubna 1836 s platností od 1. srpna téhož roku. Na základě konkurzu byl jejím vedením pověřen Václav Láznička s ročním platem 50 zlatých, který mu byl později, už jako poštmistrovi, zvýšen na 60 zlatých a 20 zlatých nájemného. Byly mu hrazeny poloviční náklady na vydržování jednoho koně a dopravu osob si mohl zajišťovat ve vlastní režii. Úřad měl ve vlastním domě v č. p. 66 na náměstí.

V roce 1844 se sběrna ve Žďáře stala poštou. Udržovala pravidelné jízdní spojení s poštou ve Velkém Meziříčí, spojení měla také s Novým Městem a Chotěboří. V polovině 19. století měla potíže se špatnými cestami, jak ukazuje například žádost žďárského magistrátu ze 7. listopadu 1849 k brněnské poštovní správě. V ní se žádalo o povolení pro poštovního posla vyjíždět na pravidelné jízdy do Velkého Meziříčí v období od listopadu do konce března už ve 4 hodiny odpoledne s odjezdem zpět v 6 hodin ráno druhého dne. Magistrát žádost zdůvodňoval špatným stavem silnic mezi oběma městy, častými podzimními mlhami a vichřicemi, při kterých posel se zásilkami sjížděl často z cesty a byl nucen pokračovat v jízdě po polích a v lesích s vyvrácenými stromy.

Každý čtvrtek pěšky do Jihlavy

Od roku 1847 měl Žďár spojení s poštovním úřadem v Jihlavě. Tam docházel zpočátku pěšky a později na koni poštovní posel Trefulka každý čtvrtek. Znám je také pěší posel Stekner. Později, po vybudování železnice ze Znojma přes Jihlavu do Německého Brodu, se v archivních záznamech z roku 1853 uvádí poštovní návaznost Žďáru na železniční stanici Polná-Štoky, kam dojížděl posel ze Žďáru dvakrát týdně.

Václav Láznička řídil sběrnu a později poštovní úřad až do své smrti v roce 1859. Pak ji dočasně vedl poštovní oficiál Svatoš z Brna a druhým poštmistrem se od konce března 1859 stal Bernard Pliczka (1817-1897) s ročním platem 250 zlatých a 38 zlatých nájemného. Poštu umístil ve svém domě č. p. 86 v Horní ulici. Pliczka se vlastně stal zakladatelem rodinné dynastie poštovních úředníků, kteří ve Žďáře působili více než sto let (1859-1962).

V roce 1872 byla na poště zprovozněna telegrafní stanice. Prvním telegrafistou byl Josef Černý. Poštovní spojení bylo také navázáno přes Zámek Žďár, Vojnův Městec do Ždírce.

Po Pliczkově smrti převzala řízení pošty jeho dcera Luisa, později provdaná Svěráková, která ji spravovala až do roku 1912. Podle některých pramenů poštu do roku 1905 vedl její manžel Josef Svěrák. Rodina Svěrákova koupila v roce 1900 na náměstí dům č. p. 286 (dnešní sídlo Kolpingova díla), kde poštu umístili. Nepřetržitě tam fungovala až do roku 1958.

Luisa Svěráková předala poštu své neteři Bohumile Novotné, rozené Vítkové, z Polné. Její manžel Hynek Novotný se stal dalším žďárským poštmistrem, po něm jím byl jistý Sochor a poté Antoním Pliczka, pravnuk druhého žďárského poštmistra Bernarda Pliczky. Do důchodu odešel v roce 1962, ale to již byla pošta přestěhovaná do nové budovy v dnešní Nádražní ulici.

Pošta na kolejích

Velký význam pro zrychlení poštovní přepravy mělo napojení na železniční síť. Na trati vybudované z Německého Brodu do Žďáru asi do roku 1902 působily poštovní ambulance. Po zprovoznění celé trati z Brna přes Nové Město na Moravě do Žďáru v roce 1905 bylo dokončeno poštovní propojení s Německým Brodem. Ve větších stanicích se zřizovaly erární poštovní expedice pro předávání poštovních závěrů přímo do vlakových pošt, kde poštovní personál zpracovával zásilky během jízdy - byly pro to určené k tomu účelu zvlášť upravené vozy, opatřené též poštovní schránkou.

Železnice tak znamenala postupný konec éry poštovních vozů a postiliónů. Ani ona však cele nesplňovala požadavky současného poštovního provozu, a tak po téměř 150 letech, v roce 1999, byla vlaková pošta zrušena a přeprava zásilek nahrazena mobilní dopravou silniční.

Rozsah služeb žďárské pošty je v současné době velmi široký. Po instalování výpočetní techniky je plně automatizovaná od roku 1994.