„Pozvali jsme ho, aby nás seznámil se zkušenostmi městské policie ve městě, které takovou vyhlášku nemá. Chtěli jsme mít srovnání,“ vysvětlil návštěvu chrudimského strážníka na radnici starosta Žďáru nad Sázavou Martin Mrkos.

Díky návštěvě strážníka z města bez „lihuprostých“ zón, si radní mohli udělat přesný obrázek, jak to bez vyhlášky vypadá. Strážci zákona prý pak mají v případě problémů svázané ruce. „Chtěli jsme vědět zásadní rozdíly bez vyhlášky a s ní. Všichni jsme si uvědomili, že vyhláška má své opodstatnění, že má smysl. Můžeme se pouze bavit o tom, jak ji lépe uchopit,“ poznamenal Mrkos.

Vyhláška o zákazu pití alkoholu na veřejnosti má dvě strany. Na té jedné sice usnadňuje práci strážníkům, na straně druhé ale nepovoluje ani nevinný piknik na dece v parku se skleničkou vína. „Přesně to je situace, kdy už člověk vyhlášku porušuje. Primárním účelem této vyhlášky je řešení chování problémových jedinců – opilých asociálů s krabicovým vínem budících veřejné pohoršení. Nejde o to, aby byli zbytečně perzekvováni lidé, kteří si udělají piknik,“ prohlásil starosta.

Vyhláškou přesně stanovené „lihuprosté“ zóny komplikují také konání akcí na území města. „Den Žďáru, advent, čarodějnice, novoroční ohňostroj - to všechno jsou akce, při nichž se alkohol konzumuje. Pro tyto případy musíme během roku neustále schvalovat nějaké výjimky. I proto jsme uvažovali o změně,“ vysvětlil Mrkos. „Podle slov zástupce městské policie z města, kde vyhlášku nemají, je to prý ale problém. Proto jsme se rozhodli vyhlášku ponechat a odstranit spíš její slabší stránky,“ dodal.

Změna městského nařízení bude zřejmě ještě během na dlouhou trať. „Chtěli bychom vytvořit rozumnou vyhlášku. Tak, aby příležitostné požívání alkoholu bylo možné. Ale aby zároveň míra konzumace nepřekročila jistou mez. Když někdo vyjde z obchodu, otevře si krabicové víno a na místě se opije, to určitě není ta správná míra. Pro tyto případy musí mít policie v rukou nástroj, který jí pomůže tyto situace řešit,“ okomentoval žďárský místostarosta Josef Klement.

Problém nastává i ve chvíli, kdy je některá z akcí pořádaná takzvaně narychlo, a nezbývá moc času na vyřízení potřebného povolení. „Jde třeba o přivítání Martiny Sáblíkové, na kterém se bouchne šampaňské. Bývá to většinou organizováno hodně narychlo, ale i v tomto případě je potřeba povolení a musí se sejít rada,“ uvedl příklad šéf žďárské městské policie Martin Kunc.

První vyhláška zakazující konzumaci alkoholu na veřejnosti byla ve Žďáře přijata v roce 2012. V ní byla stanovena výjimka na veškeré akce pořádané městem. V roce 2016 ji rozporovalo ministerstvo vnitra, vyhláška podle něj neodpovídala současným normám. Proto byla výjimka z vyhlášky vyjmuta. Podle současného nařízení musí každý, kdo organizuje nějakou akci, tedy i město, mít písemné povolení o konzumaci alkoholu schválené radou. Vyhláška také stanovuje zákaz konzumace alkoholu na přesně definovaných místech.

Jak je to jinde?

Vyhlášku stanovující zákaz konzumace alkoholu na přesně definovaných místech mají na Vysočině ve všech okresních městech - v Jihlavě, Pelhřimově, Havlíčkově Brodě, Žďáře nad Sázavou i v Třebíči. V posledně jmenovaném městě platí zákaz konzumace alkoholu na veřejných prostranstvích v lokalitách uvedených ve vyhlášce z roku 2009.

„Vyhlášku jsme vydali kvůli zajištění ochrany veřejného pořádku. Jedná se především o místa v blízkosti mateřských, základních a středních škol, kolem vlakového nádrží, o celé centrum města od zimního stadionu přes náměstí, autobusové nádraží, lokality v Zámostí i Podklášteří a v městských sadech a parcích nebo na veřejných autobusových zastávkách,“ informovala mluvčí třebíčské radnice Irini Martakidisová.

Ve stejném roce přijali vyhlášku o zákazu konzumace alkoholických nápojů na veřejnosti i havlíčkobrodští zastupitelé. „K tomuto kroku nás vedlo především udržování pořádku a klidu na frekventovaných místech, jako je například autobusové a vlakové nádraží či nemocnice. Podle vyjádření ředitele městské policie došlo na základě častějších kontrol těchto míst ke snížení počtu přestupků,“ sdělila mluvčí tamní radnice Alena Doležalová.

Pelhřimov ke schválení vyhlášky přistoupil o rok později. „Vyhláška svůj účel splnila, snížil se zásadně počet takovýchto přestupků,“ vyjádřila se Andrea Unterfrancová z Městského úřadu Pelhřimov.

I krajské město se přidalo k dlouhé řadě míst se stanovenými bezalkoholovými zónami. „Vyhlášku máme, k jejímu vzniku vedly problémy s požívání alkoholických nápojů například na náměstí a v parcích, a také velmi obtížné postihování jednání, které sice kolemjdoucí obtěžuje, ale není přestupkem,“ řekl se mluvčí jihlavské radnice Jaroslav Šnajdr.

Některá města na Vysočině ovšem podobnou vyhlášku nemají a nepotřebují ji. Jde například o Humpolec, Telč nebo Nové Město na Moravě.