Projekt navazuje na kampaň Česko mluví o vzdělávání, kterou společnost organizovala letos od ledna do června. Ta podle tiskového mluvčího EDUinu Tomáše Fořteka ukázala, že pro usnadnění si cílů vzdělávání a jeho rozvoj je velmi užitečné, pokud se častěji potkávají všichni aktéři vzdělávací politiky.

„Tedy rodiče, učitelé, ale i samosprávy, představitelé firem, státních úřadů a spolu si ujasňují, co mají žáci a studenti jako absolventi umět, co jim chybí, jak toho lze dosáhnout. Tento model chceme nyní vyzkoušet na lokální úrovni. Žďár nad Sázavou je jedním ze čtyř měst České republiky, kde bude tento projekt na podzim startovat," vysvětlil Tomáš Fořtek z EDUinu.

Dalšími oslovenými sídly v Česku jsou Žamberk, Litomyšl a Benátky nad Jizerou. Aktivita má svého finančního garanta, města do ní nebudou vkládat žádné vlastní finance, kromě závazku poskytnout v městském úřadu prostory pro konání jednotlivých setkání.

Jak uvedl druhý žďárský místostarosta Ladislav Bárta, společnost si okresní město sama vybrala. Řekl, že zřejmě i na základě toho, že Žďár byl v poslední době zmiňován v souvislosti s tím, že chce řešit místní koncepci vzdělávání.

„Dlouhodobě komunikuji s různými subjekty a pokouším se o to, zda by nezávislý pohled zvenčí nepomohl vyřešit situaci v základním školství. Školy mezi sebou působí více jako konkurenti než partneři," vyjádřil se Bárta s tím, že navíc v EDUinu pracují lidé, již mají vazbu na Žďár a ti jej doporučili.

A co by měl tedy projekt konkrétně vylepšit?

Především to, aby nejenom školská zařízení, ale rovněž další organizace ve městě i v okrese lépe spolupracovaly na pořádání vzdělávacích aktivit. Jak poznamenal Bárta, momentálně každý subjekt ve městě jede na vlastní pěst. Ať jde dle jeho slov o knihovnu, která například pořádá nejrůznější kurzy pro veřejnost, něco dělají školy, něco Active Středisko volného času, něco kulturní dům.

„Bylo by dobré, aby akce ve městě byly sladěné, dány do konceptu, z něhož by vznikla strategie, jak činnosti dělat společně a s větším efektem. Každá z organizací utrácí veřejné prostředky, aby dosahovala svých cílů, ale realizuje je sama za sebe," míní Bárta. „Systém vzdělávání by mohl fungovat podobně, jako systém u organizací poskytujících sociální služby, ty mají mezi sebou provázané sítě," dodal žďárský místostarosta Bárta.

Pokud by radnice chtěla strategie vytvořené z projektu Města vzdělávání následně aplikovat v praxi, musela by proces hradit z vlastních zdrojů či hledat jiné zdroje financování.