„V centru města už máme například sochu muže se síťovkou od Jiřího Plieštika. Ten samý sochař je autorem kašny na náměstí Republiky a plastiky Povědomá postava na Havlíčkově náměstí,“ připomenul některé z novodobých děl starosta Žďáru nad Sázavou Martin Mrkos.

Letos přibyly tři další skulptury. Tři sochy v kombinaci kámen – kov vznikly na sochařském sympoziu. Vytvořily je mezinárodní dvojice umělců. „Záměrem bylo, aby na každém díle spolupracovala dvojice umělců z Rakouska a z České republiky, z nichž jeden bude sochař a jeden sklář. Ve dvou případech se to povedlo. Poslední dvojici tvořili domácí umělci, bohužel se nám nepovedlo získat třetího umělce z Rakouska,“ informovala místostarostka Žďáru Ludmila Řezníčková.

První socha vytvořená z pískovce a skla je dílem sochaře Petera Bergera a skláře Jaroslava Svobody. Nese název Omega a je umístěna před žďárskou knihovnou. „Omega je symbolem nekonečna. Stejně jako je nekonečné vědění, které se v knihách skrývá,“ vysvětlila symboliku propojení sochy a knihovny Ludmila Řezníčková.

Ilustrační foto.
Místo medu mu zbyly oči pro pláč. Muže ze Žďárska napálil medový fantom

Další dvě sochy - Krystalla od sochařky Ursuly Beiler a skláře Miroslava Štěpánka a Hommage od sklářky Moniky Vosykové a sochaře Patrika Vlčka - našly své místo před Domem kultury. „Navazují na stávající sochu, která tam byla umístěna již dříve,“ řekla žďárská místostarostka.

Cestou oživování veřejného prostoru uměleckými díly se chtějí ve Žďáře ubírat i nadále. „Umění do veřejného prostoru patří, dělá ho přívětivější a kultivovanější. Má to pozitivní efekt na mezilidské, kulturní a sociální vazby,“ podotkl Martin Mrkos, který zároveň připomenul, že za minulého režimu bývalo dobrým zvykem umělecká díla přidat ke každé nové stavbě.

„Z dnešního pohledu tehdy platilo docela sympatické pravidlo. Když se něco stavělo, tak pět až sedm procent z ceny stavby se dávalo na umělecké dílo. To souviselo i s faktem, že řada umělců, kteří se režimu znelíbili, sice nemohla vystavovat, ale mají svá díla ve veřejném prostoru. Tak vznikla třeba mozaika mořské dno na fasádě žďárského nádraží,“ dodal žďárský starosta.