Skrz obce Vysoké, Počítky, Sklené, Tři Studně, Fryšava, Kadov, Krátká, Sněžné, Daňkovice a Borovnice by měla vést silnice o šíři devět a půl metru, po níž by denně projely stovky aut. Lidé z výše jmenovaných obcí proto sepsali petici.

„Nelíbí se nám, že by v nejcennějších místech chráněné krajinné oblasti měla vést tak široká a frekventovaná komunikace. Silnice protíná turisticky nejatraktivnější vrcholové části Žďárských vrchů a je desetkrát křižována značenými pěšími trasami,“ nechala se slyšet členka petičního výboru Jaroslava Michalcová.

Vidina frekventované silnice u domu se obyvatelům vesnic nezamlouvá. „Už tak je tady dost velký provoz a dochází tu k řadě nehod. Nejhorší je to v zimě, když vyjedete ze Žďáru, je silnice holá, ale přejedete přes kopec a narazíte na námrazu. To by mě zajímalo, jak by vozovku udržovali. Solit se tu přece nesmí, nacházíme se v chráněné krajinné oblasti,“ kroutila nevěřícně hlavou Lenka Marková z obce Vysoké.

O tom, že by v budoucnu ve Žďárských vrších měla vést část páteřní silniční sítě kraje Vysočina, neměli do včerejšího dne ponětí ani pracovníci Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. A to i přes skutečnost, že záměr byl vyhlášen už v květnu minulého roku.

„Je to pro nás novinka. Vůbec jsme netušili, že tu má něco takového vzniknout. Samozřejmě zjistíme všechny potřebné skutečnosti a budeme o celé věci jednat s představiteli kraje,“ reagoval na předložení petice redaktory Deníku vedoucí CHKO Žďárské vrchy Pavel Vaněk.

A proč žďárskou Správu o záměru vybudovat v CHKO část páteřní sítě Vysočiny nikdo z kraje nekontaktoval? „Neměli jsme důvod ochranáře oslovovat. Obrátili bychom se na ně pouze v okamžiku, kdy by se záměr začal realizovat stavebně,“ vysvětlil náměstek hejtmana kraje Vysočina Václav Kodet.