Věcov/ „Crrr!“ Budík ukazuje půl sedmé a pětice mladíků se štrachá z postelí. Přijala nabídku úřadu práce a účastní se téměř čtyřměsíčního programu, který má pomoci najít si práci a vydržet v ní. Mladíkům začíná šestý, předposlední den první části motivačního programu, takzvaný outdoorový pobyt. Ten tráví spolu se třemi vedoucími v přírodě u Věcova. Po něm je čeká rekvalifikace a tři měsíce práce na zkoušku.

 

„Někteří už jsou dost vyčerpaní, doma vstávají až kolem desáté a nemají žádné povinnosti,“ komentuje tlumeně, avšak s pochopením těžkopádný začátek dne jedna ze tří vedoucích, mladá terapeutka Pavlína.

„Crrr!“ Budík ukazuje půl sedmé a pětice mladíků se štrachá z postelí. Všichni zúčastnění pocházejí ze špatných sociálních podmínek, někteří nedokončili střední školu, jiní se zas neuměli podřídit pravidlům zaměstnavatele, a tak už vystřídali bez úspěchu několik míst.

O chvíli později už sedí u stolu a obhlížejí snídani. Jíst ale ještě nemohou – nejsou tu všichni. Když se opozdilec dopotácí ke stolu, zvedne tím většině přítomných náladu.

Po jídle si každý, i vedoucí, vezme do ruky stromeček z drátů, který si tu před pár dny vyrobil. Pomocí něho totiž sděluje ostatním, jak se dnes cítí. Větve všelijak tvaruje a ohýbá. „Těžko vyjadřují své pocity, neumějí to, ale jejich strom řekne všechno,“ vysvětluje terapeutka.

Šance na změnu

Jejím úkolem je zjistit co nejvíc o psychice účastníků a příčinách jejich životních neúspěchů. Bude to důležité v příštích částech kurzu. „Většina jich obtížně přijímá autority, má problémy s vůlí, nedokáže kooperovat nebo přijmout odpovědnost. To se ale v jejich věku dá ještě změnit,“ říká terapeutka.

Přichází zaměstnání v košíkářské a keramické dílně, kde se každý snaží dosáhnout cíle, který si první den stanovil. Po krátké přestávce, při níž hoši usilovně doplňují chybějící nikotin, se jde ven. „Dnes budeme střílet z luku,“ oznamuje vedoucí Tomáš.

Další tři hodiny stráví mladí lukostřelci venku. Pak hurá na oběd, chvíle osobního volna, a je tu zas odpolední zaměstnání a odpolední program. V dalších třech hodinách si každý vyzkouší vylézt po provazovém žebříku na vysoký strom a pak s jištěním kolegů slanit dolů.

Musí projevit odvahu i odpovědnost za kamaráda. Někteří s tím mají problém. Nikdy totiž nic podobného nezažili. Ale Tomáš to nevzdává. Výsledkem je všeobecné nadšení.

Večer si pak vzájemně dělají sádrové odlitky obličejů. A opět – nejdřív velká nedůvěra, a pak nemohou skončit, přestože se již přiblížila půlnoc.