„Už nyní jezdí do Žďáru za prací několik tisíc lidí z Bystřicka a Novoměstska a velká část z nich míří přímo do průmyslové zóny. Po uzavření dolů jich určitě ještě přibude. Když cestující vystoupí na vlakovém nádraží, minimálně čtvrt hodiny se zase musí vracet do průmyslové zóny," vyjádřil se k potřebnosti zastávky starosta Žďáru nad Sázavou Zdeněk Navrátil.

Vlaky ve směru od Bystřice nad Pernštejnem v bezprostřední blízkostí žďárské průmyslové zóny projíždějí, zastavit ale nemají kde. „Je to k vzteku. Vidím fabriku, v které pracuji, ale místo toho, abych vystoupil z vlaku a za dvě minuty byl v práci, tak mě čeká okružní jízda po Žďáře," popsal současný stav Kamil Drobný z Nového Města.

K vybudování železniční zastávky je ale třeba mimoúrovňový přechod silnice první třídy. „Aby se lidé dostali ze zastávky bezpečně na opačnou stranu," připomněl starosta Žďáru Navrátil.

Výstavba železniční zastávky v průmyslové zóně se ve Žďáře řešila už před lety, naposledy v roce 2013. Záměr tehdy ztroskotal na penězích. Právě nadchod, případně podchod komunikace pro nemotorovou dopravu v řádu desítek milionů korun byl na žďárskou radnici, která by jej musela zaplatit, nadměrně finančně náročný.

Naděje stále žije

Loni se ale situace změnila, protože místní komunikace v průmyslové zóně se přeložením a dobudováním silnice první třídy změnila papírově na státní silnici. Správcem komunikace je nyní Ředitelství silnic a dálnic. „Budeme jednat se Státním fondem dopravní infrastruktury, který by v tomto případě teoreticky mohl poskytnout prostředky na takzvané zvýšení bezpečnosti přechodu silnice I. třídy, například formou lávky nad ní. Možnost financování či spolufinancování projektu by nám výrazně pomohla, kdyby se nám podařilo sehnat, dejme tomu, osmdesát procent potřebných peněz formou dotace," vysvětlil Navrátil.

Žďárská radnice teď musí projednat se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC), která by zastávku vybudovala, všechny varianty, kde by mohla stát. „Má sloužit lidem, kteří přijíždějí do průmyslové zóny, ale zároveň musí být umístěna tak, aby na ni navázal bezpečný přechod a lidé přes silnici nepřebíhali jinde, protože by to pro ně znamenalo kratší cestu," dodal Navrátil.

Vedení žďárské radnice už o některých variantách umístění zastávky předběžně uvažovalo. „Zatím jsme zvažovali dvě až tři možnosti s tím, že společně se SŽDC budeme posuzovat ekonomickou náročnost a také možnost čerpání dotačních fondů," řekl místostarosta Žďáru Josef Klement.

Lidem, kteří do firem v průmyslové zóně dojíždějí, by zastávka cestování usnadnila. V létě by ji mohli využívat i chataři a zahrádkáři z Krejd.

První předběžné jednání mezi SŽDC a Žďárem proběhlo už v roce 2002, ale zájem tehdy nebyl takový, aby se řešily podrobnosti. Od té doby podniků i lidí dojíždějících do průmyslové zóny přibylo.

„Nechce se mi od nádraží vracet dopravou zase zpátky, takže většinou do práce jezdím autobusem. Kdyby ale v Jamské byla železniční zastávka, volila bych vlak, je to pro mě pohodlnější," vyjádřila se Hana Zemanová, která do žďárské průmyslové zóny dojíždí z Nového Města.

Změna silnic

Vybudováním přeložky komunikace I/19 od Mělkovic přes průmyslovou zónu došlo ke změně místní komunikace v zóně na státní. Tím vznikla šance na finanční podporu státu pro mimoúrovňový přechod pro pěší od plánované železniční zastávky. Se změnou zařazení silnic se počítá i při propojení ulic Brněnská a Jihlavská. Tím by došlo k odvedení tranzitní dopravy z křižovatky u Enpeky. Změnou silnice II/353 (Jihlavská ulice) z krajské na státní by stavba obchvatu, který by byl na ni napojen, mohla být podpořena státem. Výměnou mezi krajem a státem by se pak pravděpodobně ze státní silnice I/37 (ulice Brněnská), stala krajská komunikace.