Tuto zkušenost potvrzují lékařka a prezidentka Asociace poskytovatelů hospicové a paliativní péče (APHPP) Marie Svatošová i onkolog Ondřej Sláma.

Ten přednáší paliativní medicínu studentům i praktickým lékařům. Případ pracovnice novoměstského Hospicového hnutí Vysočina (HHV) Ivy Kondýskové, jíž hrozí trestní stíhání za to, že podala bez konzultace s lékařem pacientce v Jihlavě opiát na tišení bolesti, vyvolal reakci mezi odborníky na paliativní léčbu.

Shodují se na tom, že událost pouze poukazuje na špatné legislativní podmínky pro hospicovou práci a nedostatečný zájem lékařů o situaci nevyléčitelně nemocných pacientů.

Lékař: postupoval bych stejně

„Když pominu nešťastnou skutečnost, že jednání Ivy Kondýskové bylo protizákonné, musím říct, že z medicínského hlediska bych postupoval stejně. Důrazně se ohrazuji proti jakémukoli srovnávání tohoto případu s případem Zelenka nebo spekulacím o eutanázii. Tato paní nikomu neublížila a nikoho neohrozila,“ prohlásil Ondřej Sláma.

Jeho odborností je kromě onkologie právě paliativní medicína a algeziologie neboli léčba bolesti. „Sevredol není žádné narkotikum, a ona zvolila správné dávkování,“ dodal Sláma s tím, že pečovatelka se jen zoufale, a bohužel protiprávně, v extrémní situaci snažila řešit něco, co zřejmě podcenila praktická lékařka.

Podle Slámy souvisí tento případ se skutečností, že mnoho praktických lékařů podceňuje léčení chronické bolesti a nepředepisují opiáty v míře, jaká je potřebná. „To mi na přednáškách potvrzují i zdravotní sestry, a já to považuji za jeden z největších problémů současné péče o onkologické pacienty,“ uvedl Sláma, který tento jev nazval opiofóbií.

Obavy lékařů z opiátů

Obavy lékařů z opiátů jsou podle onkologa do určité míry iracionální. „Minimálně dvakrát týdně se s některým z nich na toto téma handrkujeme a často to končí tím, že léky předepíšu já. Buď nemá dotyčný lékař na opiáty příslušný recept s modrým pruhem – z nedbalosti nebo ze strachu, aby jej neztratil a někdo jej nezneužil – anebo má obavy z toho, aby pacienta nepředávkoval. Což znamená, že mu chybí v této oblasti potřebná edukace,“ konstatoval onkolog s tím, že nemálo pacientů je kvůli svým lékařům a slabým tišícím lékům odsouzeno k velkému fyzickému utrpení.

„Někteří praktičtí lékaři se vymlouvají, že opiáty jsou příliš drahé a pojišťovny je nechtějí proplácet. Ve skutečnosti stojí měsíční léčba opiáty pro jednoho člověka necelé dva tisíce korun,“ upřesnil Sláma.

Jednou se to stát muselo

S jeho tvrzením souhlasí i lékařka a zakladatelka prvního hospice v Česku Marie Svatošová. „Mám-li být upřímná, podobný případ se dříve nebo později stát musel. Důvody jsou nejméně dva, a já na ně upozorňuji už několik let. Nedostatečná léčba bolesti u onkologických pacientů, a to zejména praktickými lékaři, a nedostatečné legislativní zakotvení mobilní hospicové péče v systému zdravotnictví, včetně její úhrady z veřejného pojištění a dalších zdrojů,“ řekla Svatošová.

Podle ní právě kvůli nedostatku peněz nemohou hospicové organizace zaměstnávat dost lékařů, kteří by mohli v případě nutnosti praktického lékaře zastoupit. „Paní Kondýsková selhala v tom smyslu, že překročila zákon, ale udělala jen to, že ulevila pacientce od nesnesitelné průlomové bolesti. Prosím proto veřejnost i ty, kdo budou posuzovat a soudit, aby tyto okolnosti zohlednili, a připomínám, že nemocné nebylo ublíženo, ale pomoženo,“ vzkázala lékařka Svatošová.

Hospicovou pracovnici udala v červenci policii praktická lékařka Marta Doubková. Pokud bude Kondýsková obviněna z trestného činu nedovolené výroby a držení psychotropních látek a jedů, hrozí jí až pětiletý nepodmíněný trest.

------------------

Kdo je kdo

MUDr. Marie Svatošová (66), iniciátorka hospicového hnutí v České republice, pracovala původně jako praktická lékařka v Praze, kde se přes dvacet let věnovala umírajícím a jejich rodinám. V roce 1993 založila Sdružení pro podporu domácí péče Ecce Homo, 1995 otevřela v Červeném Kostelci první hospic v ČR. Věnuje se vzdělávání laiků i zdravotníků.

Kromě funkce prezidentky Asociace poskytovatelů hospicové a paliativní péče je vedoucí Edukačního centra při Hospici Anežky České. Je autorkou knih „Hospice a umění doprovázet“ a „Hospice slovem a obrazem“.

V roce 2002 dostala řád za zásluhy v rozvoji hospicové péče od prezidenta republiky. Ve své profesi zdůrazňuje celostní přístup k člověku a péči zaměřenou také na rodinu umírajícího. Jedna z jejích tezí je, že diskuse o eutanázii by byla bezpředmětná, kdyby lékaři využívali zákonných možností a účinně tlumili nemocným bolest.

MUDr. Ondřej Sláma (41) je vedoucí ambulance podpůrné a paliativní onkologie v Masarykově onkologickém ústavu v Brně, přednáší paliativní medicínu a podpůrnou léčbu v onkologii na LFMU, je lektorem Institutu pro vzdělávání zdravotníků, kde přednáší lékařům v atestační přípravě. Má atestaci v oborech interna, onkologie, paliativní medicína a algeziologie. Je spoluautorem odborné publikace „Paliativní medicína pro praxi“

---------------

Když se řekne…

Paliativní medicína: Lékařský obor, jehož cílem je udržet dobrou kvalitu života i v situaci pokročilého nevyléčitelného onemocnění. Snaží se především mírnit bolest a další tělesné symptomy, avšak zaměřuje se i na saturaci potřeb v oblasti psychické, sociální a duchovní.

Průlomová bolest: Přechodná bolest silné intenzity, obvyklá u onkologických onemocnění. Objevuje se i u pacientů s jinak dobře léčenou chronickou bolestí. Vzplane při určitých pohybech, kašli či polykání. K jejímu utlumení se ordinují opiáty, běžně například Sevredol.

----------

Seriál článků k tématu najdete ZDE

Jitka Voglová