Pokud chodí turisté po lesních cestách, značených turistických nebo naučných stezkách, pokuty se obávat nemusejí.
„Procházející lidé přírodu neohrozí, jde o to, aby nevstupovali mimo vyznačené stezky,“ uvedl pro Deník pracovník Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Jaromír Čejka.
V rezervaci Ransko se lidé pohybují v zakázaném prostoru hlavně na jaře, kdy se chodí dívat na kvetoucí bledule. „Po zbytek roku je tam klid. U Radostínského rašeliniště a na Dářku se zase v létě s oblibou sbírají borůvky,“ popsal Jaromír Čejka. Místní, a to zejména starší lidé, občas nemohou pochopit, proč by už v rezervaci neměli sbírat borůvky, když to dělají celý život.
„Já jsem to ani nevěděla, ale sousedka říkala, že se tam nesmí a že jí to už jednou nějací lidé, co tam byli na kontrole, říkali. Zdá se mi to ale divné, když si přece natrhám konvičku borůvek na lívanec, tak snad v lese nemůžu nic zničit,“ vyjádřila se šestašedesátiletá žena ze Škrdlovic, která chodí k Dářku na borůvky od mala.
Dodržování zákazu kontrolují terénní pracovníci Správy CHKO Žďárské vrchy, kteří mají v kompetenci i případné udělení pokuty. Tou by mohli být postiženi například právě sběrači lesních plodů, zejména borůvek.
Tisícové pokuty
„Místní, kteří si nasbírají borůvky jenom pro svou potřebu a pouze ručně, nic neohrožují, ty jenom upozorníme,“ přiblížil Jaromír Čejka. „Horší to ale je, když přistihneme lidi, kteří přijedou odjinud a začnou sbírat borůvky pomocí hřebenů ve velkém – těm už je třeba domluvit podstatně důrazněji. Hřebeny totiž ničí jak borůvčí, tak i okolní rostliny. Ale cestou pokut se obvykle neubíráme, snažíme se být tolerantní a při případných prohřešcích návštěvníkům rezervace domluvit,“ pokračoval Čejka.
Pokud by se ovšem žďárští ochranáři k pokutám skutečně uchýlili, levné by to pro „hříšníka“ zrovna nebylo. Provinilec se totiž ze zákona o ochraně přírody může, ať už jako fyzická nebo právnická osoba, dočkat finančního postihu ve výši několika desítek tisíc korun.
Území Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy má rozlohu 709 kilometrů čtverečních a nacházejí se v něm čtyři národní přírodní rezervace. Ty zabírají zhruba jedno procento celé plochy.
Červené pruhy
Nejstarší je NPR Žákova hora, tam však ochranáři porušování zákona většinou nezaznamenávají. Zbývající tři oblasti jsou na tom trochu hůře.
Národní přírodní rezervace je dostatečně viditelně označena jednak cedulemi, jednak červenými pruhy na kmenech stromů, takže lidé by si jich měli všimnout a nesestupovat z upravených chodníčků či lesních cest do okolního porostu.