„Žďár jest svou polohou příliš blízko Německému Brodu, kde už nemocnice je. Bystřice je v jižní části okresu, odkud je spád k Tišnovu a do Brna. Nové Město je uprostřed okresu, je odtud asi stejně daleko do nejbližších nemocnic a jako město okresní a přirozené centrum se podle názoru brněnských odborníků hodí nejlépe jako sídlo nemocnice,“ psalo se v roce 1936 v Horáckých listech.

Navíc mělo vlakové, autobusové a komunikační spojení s okolím, dále hotový vodovod a dostatečné množství vody, což bylo jednou ze základních podmínek pro stavbu.

Novoměstští zastupitelé na nic nečekali a v říjnu 1936 začali jednat. Byly vykoupeny pozemky, uvolněny finanční zdroje a vyhlášena sbírka na podporu stavby.

Od října 1937 začalo město prodlužovat vodovodní síť od konce Žďárské ulice až na místo budoucí okresní nemocnice. „V roce 1938 se začalo se stavbou, která měla v budoucnu zachraňovat lidské zdraví a životy,“ uvedla mluvčí novoměstské nemocnice Helena Zelená Křížová.

Lékaři na Žďársku

Nejstarší písemná zmínka o lékaři v Novém Městě pochází už z konce osmnáctého století. Ve městě se usadil diplomovaný lékař Vincenc Salomon. Výraznou stopu zanechal Emanuel Kusý, který je autorem Moravského zemského zdravotního zákona, v němž se uvádí, že na každých nanejvýš deset tisíc obyvatel musí být vytvoření jeden zdravotní obvod.

| Video: Youtube

Dalším významným novoměstským lékařem byl Bedřich Weis. Okresním lékařem se sídlem v Novém Městě na Moravě se stal v srpnu 1883. Tehdy měl novoměstký okres 61 tisíc obyvatel. Tehdy zde působilo i s ním deset lékařů, na jednoho v průměru připadalo 6 100 obyvatel.

Tragická nehoda u Nové Vsi

Mohla nemocnice v okrese zachránit lidské životy? Zápis z obecní kroniky v Nové Vsi u Nového Města na Moravě. Dne 19. června 1930 se v zatáčce silnice mezi Novou Vsí a Novým Městem na Moravě srazily dva motocykly, které po srážce začaly hořet. Benzin se vzňal a jezdci hořeli jako pochodně. Byli to Josef Žádný, zámečnický pomocník v Radešínské Svratce a Václav Veselý, sekerník z Nového Veselí. Nejbližší nemocnice byla v Poličce. Oba těžce ranění tam byli převezeni. Ani jeden nehodu nepřežil. Ještě v noci oba zemřeli.

Předchůdci záchranky

Lékaři sice na okrese byli, ale citelně chyběla nemocnice. Nejbližší byla v Poličce, Brně nebo v Německém (Havlíčkově) Brodě. Po nehodě v roce 1930 získala Hasičská župa Vilímova tři nové sanitní vozy pro převoz raněných a nemocných do nejbližších nemocnic. Sanitky byly přiděleny novoměstskému, bystřickému a žďárskému hasičskému sboru. Každý z těchto sborů disponoval vyškoleným samaritním oddílem vybaveným základními zdravotnickými pomůckami. Byla tak vytvořená provizorní záchranná služba, kterou hasiči provozovali několik let.