Věkový průměr našich zahrádkářů je něco málo přes jednašedesát let, což není příliš optimistické," konstatuje Otakar Šuhaj, jednatel zahrádkářské osady v městské části Stalingrad ve Žďáře nad Sázavou.
Mladí lidé se do zahrádkaření podle jeho vyjádření příliš nehrnou, i když jsou prý čestné výjimky.
Méně členů
Předloni obhospodařovalo přidělené parcely 384 osob, v loňském roce 372 a v současné době je to asi 367 lidí. Přičemž každý ze zahrádkářů se buď může starat o pozemek o velikosti 200 metrů čtverečních, nebo poloviční. A samozřejmě nemusí mít parcelu pouze jednu, ale více.
Největší a zároveň nejstarší kolonie v okresním městě zaujímá, bez přístupových komunikací, 81 410 metrů čtverečních, nájemci je obsazeno 63 990 metrů čtverečních parcel. Osada má své webové stránky. „I zavedení této aktivity se nám vyplatilo. Je pravda, že je s aktualizací docela dost práce, ale v dnešní době internetu hlavně mladí lidé mají možnost se dozvědět něco o naší kolonii a zároveň se i přihlásit mezi aktivní zahrádkáře. Volné parcely máme," podotkl Šuhaj.
Zároveň poznamenal, že doufá, že mladí pochopí stejně jako jejich vrstevníci v některých západních zemích, že není nutné koukat se v supermarketech na zemi původu plodin, ale sám si je vypěstovat a vědět, že neobsahují žádné nežádoucí dusičnany a chemické látky.
Na lepší půdu
Ve Žďáře je sedm základních organizací Českého zahrádkářského svazu, z toho jedna přídomních zahrádkářů. V každé organizaci mají řadu volných zahrádkářských parcel. „V osadě U Žďasu máme momentálně volnou pouze jednu parcelu, zatravněnou. Vím, že jak u nás, tak také na Stalingradě opouštějí členové zahrádky v místě mokřin či močálů a využívají lepší půdu," uvedl Jiří Veselý, jednatel zmiňované osady a současně jednatel Územního sdružení Českého zahrádkářského svazu ve Žďáře.
„Na zahrádce trávím téměř všechen svůj volný čas. Pěstuji vše od ředkviček, přes mrkev i petržel až po cibuli a brambory. V záhonech mi nechybí ani jahody," řekla Ludmila Kabelková ze Žďáru.
