Je již otázkou pouze několika dnů či týdnů, kdy do polí vjedou traktory s rotačkami a sklízecími stroji a zrovna v toto kritické období se většině živočichů rodí mláďata.

„Samice vyhledávají skrytá místa, kam by bezpečně porodila své mladé. A těmito místy ve většině případů bývají právě vzrostlé porosty travin a jetelů. Do těchto pomyslně bezpečných krytů pak najede sklizňová technika se svými smrtícími důsledky,“ konstatoval jednatel okresního mysliveckého spolku Oldřich Sedlář.

Aby hospodáři zabránili větším škodám na zvěři při sklizni, mají včas informovat myslivce o práci v nočního hodinách, o kosení pícnin či použití chemických přípravků na ochranu rostlin. Řidiči sekaček pak musí při práci používat účinné plašiče. „Zemědělci a myslivci mají spolupracovat, ačkoliv k úhynu živočichů i tak může dojít. Ne vždy se prostě před sklizní v oblasti podaří vyhnat všechnu zvěř,“ konstatoval Ladislav Holeš z Obdobu životního prostředí ve Žďáře nad Sázavou.

Pokud myslivci dostanou od zemědělců informace o sklizni včas, mohou vyhnat zvěř z luk s pomocí loveckých psů a nalezená srnčata pak přemístí v chomáči trávy do bezpečí. Podle zkušeností dalšího odborníka na životní prostředí Jiřího Ročňáka lze tímto způsobem zachránit deset až patnáct srnčat na jedné honitbě. „To je nezanedbatelné číslo ve srovnání s tím, když roční odstřel činí osm kusů,“ říká.

Ondřej Švára a reportéři Deníku