„S dětmi jsme tradičně vyráběli značky a umisťovali je na stromy, aby si řidiči dali pozor. Pak děti sbíraly žáby do kyblíků a přenášely je na druhou stranu silnice. To teď bohužel nejde,“ zavzpomínala ředitelka Základní školy a Mateřské školy Vyskytná Lenka Linhartová.
Silniční úsek kousek od Vyskytné je ale oficiální značkou Pozor žáby zhruba pět let označený. „Určitě to není takové, jako to bývalo dřív. Díky značce je na silnici méně mrtvolek,“ pochvalovala si Lenka Linhartová.
Právě do rybníků nejen na Vysočině se v tomto období stěhují žáby, které ale na své cestě musí ve většině případů čelit nástrahám v podobě projíždějících aut. „Většinou tah žab probíhá, když je v podvečer nad čtyři stupně Celsia,“ informoval Ivo Hertl z Českého svazu ochránců přírody Náměšťské rybníky.
Kritické úseky na Vysočině
ZD Dolní Bory
Dolní Heřmanice
Petráveč
TR Náměšť nad Oslavou 2x
Zárubice
JI Dušejov
Na Třebíčsku už se do záchrany obojživelníků pustili. Takzvané naváděcí zábrany postavili během uplynulého pátku ochránci přírody u rybníku Jarošovský Kacíř, který leží nedaleko obce Zárubice. „Pomocí kolíků a folie jsme udělali zábranu, která je svedená do propustku, takže žáby to navede přímo k němu a pod silnicí si pak projdou sami,“ vysvětlil princip bariéry předseda spolku Mokřady Jaromír Maštera.
Tam navíc Kraj Vysočina chystá postavit trvalé zábrany. „Jde o docela významnou lokalitu. Předpokládám, že do dvou let by tam mohly trvalé zábrany stát,“ přemítal Jaromír Maštera.
Hlídání v propršených nocích
O dva kritické úseky na Třebíčsku a dva na Žďársku pečují pravidelně členové již zmíněné organizace Náměšťské rybníky. „V okamžiku, kdy zábrany postavíme, je potřeba místo dvakrát až třikrát denně kontrolovat, aby bylo funkční a současně, aby tam nedocházelo k úhynu dalších živočichů. Zábrany většinou stavíme těsně před tím, než přijde první vlhká teplá noc. To přichází hlavní tah obojživelníků,“ uvedl Ivo Hertl.Dobrovolníci ze spolku Mokřady působící po celé republice mají pod palcem mimo jiné i rybník Sviták u Dušejova na Jihlavsku. Již řadu let tam staví zábrany s kyblíky. „Stavět začneme, až bude správné počasí. Tam nám s přenášením žab pomáhaly pravidelně děti ze základní školy. Už loni to byl problém, takže žáby přenášela jen paní ředitelka,“ sdělil Maštera.
Někdy stráví ochránci přírody u silnic i několik nocí. „Někdy je to tak dlouhý úsek a současně tak nízká míra migrace, že se nevyplatí tam dávat kilometr zábrany. Jednodušší je tam těch šest důležitých propršených nocí prochodit a je to vyřešené,“ usmál se Hertl.