Tento ptačí druh z kategorie ohrožených hnízdí na území CHKO v počtu zhruba dvou desítek párů. A jelikož je zákonem chráněný, neprozrazují ochranáři veřejnosti žádné bližší údaje o lokalitě, kde lze krkavčí hnízda nalézt. „Jediný nepřítel krkavce velkého je totiž kromě výra velkého už jen člověk,“ vysvětlil Jaromír Čejka ze Správy CHKO Žďárské vrchy.

Najít místo, kde krkavčí pár ukrývá svá mláďata, je pro ornitology nesnadné. A také následné kroužkování rozhodně není pro každého. Tito ptáci, naši největší pěvci, si totiž hnízda stavějí vysoko nad zemí, a to buď na stromech, nebo ve skalách. Proto se ani středeční kroužkování neobešlo bez stromolezce Michaela Fialy, pro nějž zdolání třicetimetrového kmene není nic nezvyklého. „Lezením po stromech se živím. Samotné šplhání za ptačími hnízdy je pro mě ale jen příjemný koníček,“ podotkl Michael Fiala.

V prvním hnízdě objevili ochranáři krkavčí mláďata čtyři. Pro tento ptačí druh je to počet vcelku obvyklý, mláďat však mívají tito pěvci i šest. Středeční ptačí čtveřice byla dle pracovníků Správy CHKO Žďárské vrchy asi dva týdny stará. „Pro kroužkování je tento věk krkavců ideální – kroužek si na noze ještě neuvědomují. V případě starších mláďat jsou známy případy, kdy se ptáci snažili si je z nohy sundat, což se jim někdy i podařilo,“ uvedl Jaromír Čejka.

Čtrnáctidenní holátka by podle něj měla být do dvou týdnů opeřená. Na hnízdě pak obvykle vytrvají ještě zhruba dva až tři týdny, teprve poté jsou vzletná. Druhé hnízdo v jiné lokalitě ukrývalo mláďata tři. I tito zhruba dvacetidenní krkavci dostali od ornitologů kroužky.

Početnost krkavců se na území republiky mapovala třikrát. Poprvé v 70. letech minulého století, kdy jich u nás hnízdilo do deseti párů. „V minulosti byli totiž dravci a velcí ptáci hodně hubeni. A výsledek byl, že téměř vymizeli,“ připomněl Čejka.

Krkavci se potom na naše území postupně rozšiřovali například z Polska, Slovenska či Bavorského lesa, kde byli dokonce uměle odchováváni. Krkavčí boom nastal v 90. letech, ale vhledem k tomu, že úživnost území pro ně nestačilo, postupně se jejich počty snižovaly až na dnešní stabilizovaný stav.
Ve Žďárských vrších bylo krkavčí hnízdění poprvé zaznamenáno v roce 1992, a to na jednom ze skalních útvarů. Loni ani tento rok už tam ale mláďata nenalezli. „V CHKO v současné době víme jenom o hnízdech stromových,“ sdělil Petr Mückstein, zoolog Správy CHKO Žďárské vrchy.

KRKAVEC VELKÝ: Náš největší pěvec. Čeleď krkavcovití. Délku těla má cca 63 cm, rozpětí křídel až 1 m. Samec i samice jsou černí se silným zobákem. Krkavec je všežravý – živí se hlavně mršinami i menšími savci či ptáky. Začíná často hnízdit již v únoru. Na 4 – 6 vejcích pak sedí hlavně samice, občas ji vystřídá samec. Po 20 až 23 dnech se líhnou mláďata, jež zůstávají na hnízdě cca 40 až 42 dní.