„Rádi bychom ji postupně digitalizovali za spolupráce Krajské knihovny v Havlíčkově Brodě, která má speciální digitalizační oddělení. Cílem je umožnit veřejnosti seznámit se se základním dokumentem města, aby lidé mohli lépe poznat jeho historii,“ informoval starosta Žďáru nad Sázavou Zdeněk Navrátil.

V elektronické verzi žďárské kroniky budou moci čtenáři za pomoci speciálního prohlížeče „listovat“, avšak nebude možné její textové části kopírovat.

S digitalizací první části kroniky, která dohromady čítá deset knih (i s aktuálně rozepsanou), by se mohlo začít už v příštím týdnu. „Příští týden do Havlíčkova Brodu odvezeme první dva svazky, digitalizace by mohla trvat přibližně týden. Snad se všechno povede podle našich představ a o Dni Žďáru, což je 10. června, už první část kroniky bude veřejnosti k dispozici na webu knihovny,“ vyjádřil se ředitel Knihovny Matěje Josefa Sychry Roman Kratochvíl.

„Doufáme, že kronika bude kompletně zdigitalizovaná do konce letošního roku, záleží na kapacitě digitalizačního oddělení,“ dodal Kratochvíl.
Digitalizace kroniky bude pro žďárskou radnici zdarma, jedná se o počin Kraje Vysočina, který má zájem obcím jejich kroniky postupně převést do elektronické podoby.

Mezi nejstarší žďárské svazky kroniky patří Pamětní kniha obce Zámek Žďár r. 1918 – 1940, která čítá 142 stran, Kronika Města Žďáru: I. část s 34 stranami, již podle uvedených pramenů sestavil v roce 1900 Bedřich Drož, a II. část r. 1900 – 1947 s celkem 316 stranami. Další svazky už zahrnují dějiny obou spojených částí – Zámku Žďár i Města Žďár, z nichž se stal Žďár nad Sázavou.