„Výživné platí velmi liknavě. Třeba tři měsíce bylo všechno v pořádku, pak se na půl roku odmlčel. Pak poslal tisícovku a od loňského podzimu jsem zase nedostala ani korunu," popsala mladá žena ze Žďárska, která na svého bývalého manžela podala trestní oznámení. „Nejvíce mě mrzí, že ty peníze má, není to tak, že by byl bez příjmů. Podniká a nežijí si s partnerkou špatně, to vím, ale na svého syna kašle, a to mu odpustit nemůžu," prohlásila Irena. Ta všechny výdaje „táhne" sama. Pracuje ve třísměnném provozu, kde jsou příplatky, doma překládá manuály technických zařízení z angličtiny.

„Někdy je to před výplatou špatné, ale snažím se synovi dopřát i kroužky a nějakou zábavu. Jeho otec se s ním vídá tak třikrát do roka a vždycky Matyášovi vykládá, co všechno mu koupí. Ale že teď vydělává málo, tak nemůže. Co mám klukovi říct? Že mu táta lže? Nechci ho proti němu štvát, je to přece jeho otec," neví si rady žena, která si nepřála zveřejnit celé své jméno. Na výživném už Irena od svého bývalého partnera postrádá částku kolem třiceti tisíc korun.

Podobných případů je na Žďársku hodně. Jen v loňském roce řešili žďárští policisté 91 trestných činů zanedbání povinné výživy. Letos toto číslo nevypadá lépe.

„Od začátku roku jde o čtyři desítky případů," vyjádřila se žďárská policejní mluvčí Jana Martincová. „Trestní oznámení podává rodič, který má dítě v péči, pomoci mu v tom mohou například pracovníci sociálního odboru města s rozšířenou působností," dodala policejní mluvčí.

Na „sociálku" chodí požádat o radu i rodiče ve Žďáře nad Sázavou. „Mohou se na nás kdykoli obrátit, snažíme se jim v jejich nelehké situaci poradit.

Obvykle je odkazujeme na soudní vymáhání, anebo podání trestního oznámení na policii. Pokud je to možné, nejdříve se snažíme spojit s druhým rodičem a jednat s ním. Případy se posuzují individuálně, je třeba vědět, proč druhý rodič neplatí," sdělil šéf sociálního odboru žďárské radnice Petr Krábek.

Jde totiž o to, zda se druhý rodič vyhýbá placení výživného záměrně, anebo se u něj náhle změnily životní podmínky – přišel například o práci či na delší dobu onemocněl, a nemůže tedy dohodnutou částkou na svoje dítě pravidelně přispívat.

Nezanedbatelnou roli hrají také osobní vztahy mezi oběma rodiči nezletilého dítěte po jejich „rozchodu". „Ještě jsem ani nestačil podat u soudu žádost o snížení nebo pozastavení povinnosti placení výživného na syna, protože jsem nečekaně přišel o práci, a bývalá žena už na mě podala trestní oznámení za zanedbání povinné výživy. Nechtěla si nechat nic vysvětlit," vidí problematiku neplacení výživného z opačné strany „barikády" devětatřicetiletý Jan z Nového Města na Moravě.

Podle statistik velkou skupinu u neplatičů výživného na děti tvoří rodiče, kteří platit výživné nechtějí. A snaží se, aby výše jejich skutečných finančních příjmů byla co nejobtížněji prokazatelná.

Palčivý problém, jak na neplatiče výživného pro nezletilé děti, řešilo i ministerstvo spravedlnosti. Podle jeho nového návrhu by „zapomnětliví" rodiče měli být potrestáni zabavením řidičského průkazu, jak již s úspěchem praktikují v sousedním Slovensku a v Polsku.

Aktuální průzkum agentury SANEP ukázal, že by s takovou zákonnou změnou souhlasilo více jak 52 procent dotázaných. K názoru, že by to vedlo ke zlepšení platební morálky chronických neplatičů, se přiklonilo 45 % respondentů.

„Více než 66 procent dotázaných, tedy více jak dvě třetiny uvedlo, že stávající právní úprava vymáhání dlužného formou trestního stíhání nebo exekucí není efektivním prostředkem, jímž se rodiče mohou dlužných alimentů domoci," dodal ředitel agentury SANEP Oldřich Zajíc.