Přestože jsou pracovníci jídelny díky její vybavenosti a zařízení schopni denně uvařit až patnáct set obědů, produkují jich nyní pouze devět set. „Je to tím, že zkrátka nedokážeme sehnat další zájemce o obědy. Pro provoz vyvařovny je nezbytné, aby ji vedla velká firma, která má potřebný servis a zázemí,“ vysvětlil místostarosta Bystřice nad Pernštejnem Josef Vojta.

Jídelna, která vaří první a druhé základní škole a asi třem menším podnikům, by měla být vrukou nového provozovatele už na začátku nového školního roku. „Chtěli bychom, aby byly veškeré formality svítězem výběrového řízení vyřízeny do prvního září. Pracovníci jídelny nemusí mít o své zaměstnání strach, propouštět se určitě nebude,“ sdělil bystřický místostarosta.

Do budoucna se přemýšlí o tom, že by jídelna vařila i tři tisíce obědů denně. „Kdybychom vařili tento počet obědů denně, vydělali bychom si na odpisy, tedy na obnovu zařízení, a mohli bychom tak poříé vybavení jídelny. Znamená to ale také to, že by se musely nabrat nové pracovní síly, jinak by se to zvládalo jen velmi těžko,“ uvedl.

Externí pracovník na distribuci

Původním cílem představitelů Bystřice bylo to, aby vlastníkem i provozovatelem jídelny bylo město. „Chtěli jsme si najmout externího pracovníka, který by se staral o propagaci a distribuci obědů. Náš záměr bohužel nevyšel, a proto to dopadlo tak, jak to dopadlo. Je to ukázka toho, jak město špatně podniká,“ tvrdí bývalý starosta Bystřice a senátor Josef Novotný.

Vyvařovna, která by dokázala vtřísměnném provozu vyprodukovat až šest tisíc jídel, byla uvedena do provozu vroce 2004 a náklady na její rekonstrukci překročily čtyřicet milionů. Většinové investice hradilo město ze svého rozpočtu.