"Aktuální verdikt odvolacího soudu zní, že most patří státu. Stát ale ještě může podat dovolání k Nejvyššímu soudu, a to do 8. března," informoval starosta Velkého Meziříčí Radovan Necid.

Teprve poté, co bude mít most jasně stanoveného vlastníka, bude možné hovořit o případné opravě chátrající nemovité kulturní památky. Tou byl Vysoký most – někdy také uváděn jako Loupežnický, vyhlášen už v roce 1988.

„V případě, že by se stát odvolal, museli bychom opravu už zřejmě nějak řešit. Například iniciovat schůzku se zástupci státu a pokusit se jednat o možnosti nějakého příspěvku na záchranu technické památky," konstatoval Necid s tím, že ten, kdo se do oprav při respektování požadavků památkové péče pustí, bude si na to muset připravit kolem osmi milionů korun.

Historické přemostění mělo dříve v katastrálním území Meziříčí. Poté, co došlo k osamostatnění obce Petráveč, v jejímž katastru je nyní, město o území přišlo. Most stojí u městské skládky na dvou parcelách, přičemž jedna náleží státu a druhá vsi s necelými dvěma stovkami obyvatel.

Vysoký most postavil údajně v roce 1593 stavitel Antonín Vlach za osm tisíc zlatých jako součást císařské silnice z Jihlavy do Brna. Svému účelu přestal most sloužit v roce 1937. Památku si u soudu léta „přehazují" Velké Meziříčí, Petráveč a stát.

Model v muzeu

Svůj model má Vysoký most i v meziříčském zámku v prostorách muzea a jeho oddělení pozemních komunikací. Jak poznamenala Irena Tronečková, ředitelka muzea, byl to most, který původně spojoval silnici z Brna do Jihlavy. A proč přemostění přestalo sloužit? „S rozvojem dopravy došlo k jeho vytěsnění z hlavní trasy na Brno. I když je pravda, že vydržel poměrně dlouho, protože o posunutí silnice o dvě stě metrů dále bylo rozhodnuto až v roce 1937 Zemským úřadem v Brně. Šlo o realizaci nové spojky, která byla napřímená a už tam nebyly původní ostré a nebezpečné zatáčky. Realizace se ale o něco opozdila, spojku dokončili až v období protektorátu," uvedla Tronečková.

Dalším problémem spojeným s mostem je již zmíněná skládka komunálního odpadu, která se v těsné blízkosti nachází. Ta ještě nějakou dobu na svém místě zůstane a starobylé přemostění, ať už opravené, či ne, s ní bude sousedit i nadále.

„Komunální odpad tam ze zákona bude možné ukládat do roku 2023. Ale i pak tam bude možné vozit různý inertní materiál, jako je například stavební suť a podobně," dodal starosta Velkého Meziříčí Radovan Necid.

V minulosti byla unikátní kamenná stavba u Meziříčí považována za nejvyšší most v zemi, a proto se mu přezdívalo Vysoký. Loupežnický se mu říkalo lidově, podle místního názvu lokality.

-----------

Fakta

Loupežnický nebo také jinak řečený Vysoký most se tyčí nad Radslavickým potokem od roku 1593. Postavil jej tehdy pro Meziříčí stavitel Antonín Vlach za osm tisíc zlatých. Jedenáct metrů vysoký kamenný most byl na svou dobu v okolí výjimečný.

Přemostění v průběhu staletí poškodilo několik povodní, avšak sloužilo svému účelu až do protektorátu jako součást císařské silnice z Jihlavy do Brna. Později byla silnice odkloněna o kus dál.

O most se v posledních letech vedou zdlouhavé soudní spory, jejichž aktéry postupně byly stát, Velké Meziříčí a obec Petráveč, v jejímž katastru most leží. Nemovitou kulturní památkou byl vyhlášen v roce 1988.