Obsahuje informace o aktuální formě významných vodních zdrojů včetně záložních, seznamy uživatelů vody nebo popis rizika sucha. „Dále obsahuje vrstvu, která vznikla díky informacím o dopadech na zásobování pitnou vodou od téměř tří stovek obcí. Ty s námi sdílely informace o aktuálních přijatých opatřeních, o problémech, které řešily v minulosti nebo řeší nyní, a to nejen s množstvím, ale i s kvalitou vody,“ uvedl krajský radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Pavel Hájek.
Práce na dokumentu trvaly déle než rok. Je zpracovaný jako webová aplikace. Nabízí postupy, díky kterým lze zvládnout například nouzové zásobování. „Aplikace bude přínosem i pro konkrétní obce, které v ní najdou možné přístupy k řešení mimořádných událostí. Bude možné i sledovat, jaká opatření obec přijala u podobných problémů v minulosti a jaký to mělo efekt,“ popsal hejtman kraje Vítězslav Schrek.
Součástí je rovněž interaktivní mapa formou barevného semaforu na stav sucha v jednotlivých částech kraje. Web bude lidem k dispozici, jakmile mu dají zelenou ministerstva životního prostředí a zemědělství.
Kolapsy lidí i lesní požáry
Sucho zemědělce trápí již roky. Výrazně se snižují výnosy ozimého ječmene, zmenšují se zrna řepky nebo schne kukuřice. „Suverénně nejhorší co se sucha týče byl rok 2016,“ připomněl již dříve agronom Zemědělské společnosti Zhoř na Jihlavsku Jiří Kratochvíl.
Sucho a s ním spojené horké počasí má i závažné zdravotní dopady. V jednom týdnu na konci letošního června, kdy padaly teplotní rekordy, zkolabovaly desítky lidí. Vysočinští záchranáři tehdy měli v průměru 145 výjezdů na den, což bylo podle jejich mluvčího Petra Janáčka více než v předchozích letech.
V souvislosti se suchem je rovněž skloňovaný nárůst počtu lesních požárů nebo nedostatek vody. Vysychají toky, zhoršuje se kvalita v nádržích a padá i hladina podzemní vody. „Polovina obyvatel republiky nemá přístup ke kvalitní podzemní vodě. Je odkázaná na vodu z nádrží nebo nadjezí,“ řekl Deníku ředitel pro správu povodní Povodí Moravy Antonín Tůma.
