Podle hradního indexu lze výlety k hradům a zříceninám v Kraji Vysočina plánovat i podle obtížnosti výstupu.

Dojít k desítce vybraným místům, mezi které patří například hrady Lipnice, Roštejn, Štarkov nebo Kámen, znamená nastoupat více než 1 100 výškových metrů ujít téměř 27 kilometrů. “To je o dost větší převýšení, než kdybyste z Pece pod Sněžkou vyšli na Sněžku, nejvyšší horu České republiky, a vzdálenost je to delší než půlmaraton,” uvádí mluvčí projektu Vojtěch Jurásek.

Krasavec, který roste lidem na Havlíčkobrodsku přímo na zahradě.
Kde rostou houby? Houbaři se z lesů Vysočiny vracejí s plnými košíky

Jedničkou mezi nejnáročnějšími výšlapy je ten k Zubštejnu na Žďársku. Vystoupáte 309 výškových metrů, tedy více než 100 pater. Hrad z přelomu 13. a 14. století má jádro na skalním hřbetu, který předělil impozantní příkop. Rozsáhlý hradní areál je dlouhý 290 m.

Na které hrady v Kraji Vysočina je nejnáročnější dojít? Napoví Hradní index.Na které hrady v Kraji Vysočina je nejnáročnější dojít? Napoví Hradní index.Zdroj: Vojtěch Jurásek

Druhý nejnáročnější výstup čeká turisty směrem k Roštejnu na Jihlavsku. Cestou vystoupáte 147 výškových metrů na trase o délce 5,6 kilometru. Hrad stojí na žulovém podloží, proto zde nevznikly mohutné příkopy.

Třetí místo v indexu zaujímá hrad Štarkov na Žďársku, který můžete navštívit po vystoupání 140 výškových metrů a ujití jednoho kilometru. Hrad byl založen mezi skalními bloky propojenými hradbami. Štarkov sloužil opakovaně jako opora při loupežích, až byl v roce 1440 vykoupen a rozbořen.

Zubštejn

Hrad, jehož počátky můžeme datovat na přelom 13. a 14. století, byl založen na protáhlém kopci ve výšce 688 m n. m. Poprvé je připomínán v roce 1344. V této době byl nazýván Lápis, tedy Kámen, a takto se po něm psali i jeho majitelé. V roce 1358 byl již nazýván Zubštejn. Za husitských válek nejspíše utrpěl značné škody. Hrad, v jehož držbě se vystřídala řada majitelů včetně příslušníků rodu Pernštejnů, byl opuštěn před rokem 1547. Dlouhý stavební vývoj umožnil vznik rozsáhlého hradního areálu, jehož délka dosahuje 290 m. Hradní jádro bylo založeno na protáhlém skalním hřbetu předěleném impozantním příkopem. Čelo hradu bylo zajištěno štítovou věží s branským průjezdem. Na protější straně jádra byl vystavěn obdélný věžovitý palác. K vnitřnímu líci obvodové hradby pak byl dodatečně přiložen druhý obdélný palác s valeně zaklenutými sklepy přístupnými z nádvoří dvěma vstupními šíjemi.

Hrady, které stojí za návštěvu, vybral Josef Hložek z Katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. "Naše země je na hrady velmi bohatá. Na území České republiky se nachází více než tisíc hradů, z nichž mnoho bylo později upraveno na zámky, a také neobyčejně vysoký počet tvrzí a objektů na velmi nejasné hranici mezi hradem a tvrzí. V každém kraji je tak možné najít lokality něčím jedinečné a výjimečné,” upozorňuje Josef Hložek.