„V zimě se prováděly prořezávky a kácení poškozených a odumírajících stromů, případně těch, na které upozornili obyvatelé města, ale i některých silně alergizujících dřevin, pokud byly umístěny v těsné blízkosti domů,“ uvedl žďárský starosta Zdeněk Navrátil s tím, že v minulosti se příliš neřešilo, zda pyl některého ze stromů je alergenem, anebo ne. Vzhledem k tomu, že v populaci se počet lidí trpící nejrůznějšími alergiemi, nejčastěji právě na některé z pylů, několikanásobně vzrostl, je to podle slov starosty vhodné při další výsadbě stromů zohledňovat.

„Například břízy anebo borovice jsou nyní na zakázaném seznamu ohledně dalšího sázení. Místo stromů, jež jsou silně alergizující, necháváme vysadit jiné, které lidem tolik nevadí, jako jsou například habry, javory, buky a lípy,“ přiblížil Zdeněk Navrátil.

Nejsilnějším alergenem je bříza, ale vadit může i pyl dalších dřevin či travin. Pylovou alergií trpí v současnosti až dvacet procent populace. „Pacientů s alergiemi přibývá, což je dáno kombinací genetických dispozicí a stále se zhoršujícím se stavem životního prostředí,“ sdělila dlouholetá žďárská alergoložka a aktuálně revmatoložka Amadea Holotíková. Růst pylových alergií souvisí i se zelenými plochami, které se pravidelně nesečou.

Noví pacienti, kteří každým rokem plní ordinace specialistů, nejčastěji trpí rýmou, záněty spojivek a dalšími nepříjemnými potížemi. Neléčená alergie navíc může být příčinou vzniku a rozvoje astmatických potíží. Často se stává, že člověk začne být alergický jen na jeden pyl, ale postupně mu začnou vadit i další a jeho zdravotní potíže se stupňují. Alergické problémy jsou tlumeny pomocí medikamentů, očních či nosních kapek a sprejů. Dlouhodobou léčbu u určitých pacientů představuje specifická imunoterapie, nejdříve je ale nutné navštívit lékaře k provedení kožních či krevních testů, z jejichž výsledků se pozná, na co všechno je pacient alergický.