Šedesátistránková publikace, která je určena především milovníkům bájí a pověstí právě z okolí Bobrové, byla vypuštěna „do světa“ v pondělí večer v obřadní síni městyse. Kmotrou se stala žďárská módní návrhářka Beata Rajská, bobrovská starostka Zdeňka Smažilová a František Zobač - někdejší ředitel tamní školy a zároveň dlouholetý spolužák i kamarád autora.

„Námět jsem nosil v hlavě zhruba jeden rok, další rok jsem pak knížku psal. Nějaký čas potom ještě trvalo, než došlo k samotnému vydání,“ popsal Josef Havlík, který strávil v Bobrové od svého narození deset let. Ovšem jedná se podle něj o nejdůležitější a také nejkrásnější roky v jeho životě. „Stále se považuji za Bobrováka,“ zdůraznil autor knihy, který, byť v současné době žije v Českých Budějovicích, do Bobrové stále několikrát do roka jezdí.

Právě dětská léta strávená v této vesnici Josefa Havlíka k napsání publikace inspirovala, stejně tak jako Muzeum panenek, které v městysi už dlouhou dobu funguje a vybudovala jej tam autorova dobrá kamarádka Marie Roháčková. Z muzea pochází i panenka Lenka, jež na křtu nemohla chybět, a zdobí i obálku díla.

A jak vlastně postavička Lenky, provázející čtenáře celou knihou, vznikla? Autor se ponořil do vzpomínek, kdy se na vsi spřádal len a u toho bylo vždy místo na vyprávění příběhů skutečných i zcela vybájených. A na jedněch přástkách zaujala přítomné mimořádně vyvedená „panenka“ – tak se říkalo chumlu dosud nespředeného lnu na vrcholu kolovratu. „Účastnice přástek popustily uzdu své fantazii a z lněné panenky si postupně začaly prostřednictvím svých představ vysnívat tu svou nejpůvabnější panenku v městečku,“ popsal v knize Josef Havlík.

Průvod čertů-krampusů s hrůzostrašně vyhlížejícími maskami se objeví ve Žďáře 25. listopadu. Diváci je uvidí na rychlobruslařském oválu u zimního stadionu.
O krampusy je ve Žďáře obrovský zájem, průvod přeložili k zimnímu stadionu

Přadleny pak panence vybraly také vzhled, oblečení i jméno a Lenka a její příběh se postupně roznesl mezi obyvatele celé vsi a stal se záhy oblíbený u veškeré bobrovské veřejnosti. Prostřednictvím Lenky pak spisovatel seznamuje čtenáře mimo jiné s životem na vsi, s jejím okolím nebo s tamními zvyky a obyčeji tak, jak si na to pamatuje ze svého dětství.

„To, kde jsme se narodili a vyrůstali, zůstane navždy součástí naší identity. To nikdy nesmažete, i když budete pryč dlouhou dobu,“ nechala se slyšet i Beata Rajská, jedna z kmotřiček. Ta na křtu zavzpomínala i na dobu, kdy sama na malé panenky šila, od oblečků miniaturních postupně přešla na šití pro sebe a posléze i pro své zákaznice.

Kniha Vyprávěnky o panence Lence vyšla v nákladu sto padesát kusů, přičemž jeden vyjde na sedmdesát korun. Publikaci lze zakoupit v bobrovském Muzeu panenek, v tamní knihovně nebo prodejně Flop. V případě, že bude o knížku zájem, je autor připraven zajistit dotisk.