„Týden byla velká vedra, ale ta snáším celkem dobře. Pak se naráz ochladilo o více než deset stupňů. Točila se mi hlava, cítila jsem se unavená. Dopoledne to bylo ještě horší, šly na mě mdloby, pak se ozvala prudká bolest za hrudní kostí a manžel radši zavolal záchranku,“ popsala svoji příhodu ze začátku prázdnin žena. Ta měla štěstí, že infarkt nebyl rozsáhlý.

Další velký výkyv počasí nastal teď z neděle na pondělí. Na Žďársku se ochladilo z nedělních 29 stupňů Celsia na pondělních patnáct. A lékaři potvrzují, že vlivem rychlého střídání teplot přibývá kolapsů zejména chronicky nemocných lidí.

„Náhlé velké teplotní výkyvy, kdy dochází ke změnám atmosférického tlaku vzduchu, negativně působí například na starší pacienty s ischemickou chorobou srdeční. Přibývá také výjezdů k mrtvicím, tedy cévním mozkovým příhodám,“ informoval mluvčí Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina Miroslav Havlík. Zdravotní problémy zejména u kardiaků mohou být i fatální.

Razantní výkyvy teplot a prudké střídání oblačného a slunečného počasí nevadí jenom lidem se srdečními a oběhovými chorobami, ale u citlivějších jedinců negativně ovlivňují psychiku. Ti pak trpí neurotickými potížemi a někdy i depresemi.

Senzitivní lidé

Záchranáři tvrdí, že na horka si už senzitivní lidé ve srovnání s výkyvy teplot dávají větší pozor. „Zásahů máme při střídání teplot více. Ačkoliv jsou horka nebezpečná, lidé už jsou obecně více informováni,“ uvedl Havlík.

Nemocné osoby by v problematických dnech neměly vykonávat fyzicky náročné činnosti a zdržovat se na prudkém slunci. Naopak by měly věnovat větší pozornost dostatečné hydrataci organismu.

Zvýšené nebezpečí v horkých dnech hrozí také pacientům s vysokým krevním tlakem. „Cévy se při vysokých teplotách okolí rozšiřují a zvyšuje se tlak i u jinak zdravých lidí. A u pacientů s vysokým tlakem se zvětšuje riziko mozkového krvácení nebo srdečního selhání,“ konstatoval Havlík.

Podceňovat se nedá ani dodržování pitného režimu.„S postupujícím věkem klesá pocit žízně, nebo lidé mají dojem, že když vypijí čtyři kávy, je to dost. Což je nesmysl, protože káva naopak organismus odvodňuje,“ upozornil Miroslav Havlík.

Při zdravotních problémech je třeba vyhledat lékaře, při prudkém zhoršení stavu rychle přivolat záchranku. Zvyšujete si tím naději na překonání kolapsových stavů bez trvalých zdravotních následků.

„Například kardiaci v případě bolesti za hrudní kostí, která neustoupí do pěti minut po užití nitroglycerinu či jiného preparátu rozšiřujícího tepny zásobující srdeční sval, musí neprodleně volat číslo 155. Pokud se nemocnému dostane odborné pomoci ve specializovaném lékařském pracovišti do tří hodin od začátku potíží, je velká šance, že se úplně uzdraví,“ dodal mluvčí záchranářů Havlík.

Teploty v následujících deštivých dnech budou podle meteorologů oproti předchozímu týdnu nízké, na Vysočině maximálně do 20 °C, s výjimkou dneška, který má být nejteplejší z celého týdne – mělo by být až 27°C.

„Polovina týdne ale už přinese zataženo až oblačno, na většině území s deštěm nebo přeháňkami, ojediněle s bouřkami. Odpolední teploty se zastaví jen mezi 16 až 20 °C,“ uvedla meteoroložka Meteopressu Dagmar Honsová.