Z města na vesnici se přestěhovali již před lety manželé Roman a Jitka Brzobohatí. „Chtěli jsme klidné místo s dobrou dojezdovou vzdáleností do práce, kde bychom si mohli postavit dům. Proto,“ vysvětlili své důvody manželé. Ke stejnému kroku na Vysočině přistupuje stále více lidí. Města v kraji totiž za posledních sedmnáct let přišla o téměř tři procenta populace.

Velikonoční putování Jihlavou - stanoviště číslo 3: Leoše Janáčka 15 - 17.
Vyhráli jste? Desítka šťastných poutníků v Jihlavě si vybere odměnu

V pětatřiceti vysočinských městech na konci loňského roku žilo zhruba 281 tisíc obyvatel. To je něco málo přes polovinu z celkového počtu lidí v kraji. Vysočina má nízké zastoupení městského obyvatelstva dlouhodobě. Oproti republikovému průměru o dvanáct procent méně.

„Úbytek obyvatel způsobil především vyšší počet zemřelých než narozených. Stěhování je na druhém místě. Pouze v deseti městech kraje obyvatel přibylo. V jednom se populace nezměnila a ve zbylých městech lidí ubylo,“ informoval Vlastislav Valda z Krajské správy Českého statistického úřadu.

MĚSTSKÉ OBYVATELSTVO

Úbytek za rok 2021: 1 093 lidí.

Důvody: větší počet zemřelých než narozených, migrace.

Poměr městského obyvatelstva: 280 938 obyvatel, neboli 55,8 procent z celkového počtu obyvatel kraje.

Nejvyšší podíl městského obyvatelstva: Jihlavsko a Pelhřimovsko (oba 62 procent).

Nejmenší podíl městského obyvatelstva: Žďár nad Sázavou (pod 50 procent).

Nejvíce lidí v loňském roce opustilo Třebíč. Město se přitom s úbytkem obyvatel vypořádává roky. Za posledních dvacet let se počet lidí v Třebíči snížil o čtyři tisíce na pětatřicet tisíc obyvatel. „Víme o tom a snažíme se tento neblahý trend zvrátit. Postupně vytváříme atraktivní prostředí zejména pro mladé lidi, kteří se do města po odchodu za studii příliš nevrací. Stavíme sociální a startovací byty. Snažíme se zlepšit infrastrukturu, lákáme investory, děláme průmyslové zóny, aby zde byl dostatek pracovních příležitostí,“ uvedla mluvčí třebíčské radnice Irini Martakidisová.

Lidé se z měst stěhují zejména z ekonomických důvodů. S výjimkou okolí Brna a Prahy bývají v obcích blízko měst výrazně levnější nájmy. „Ale i ceny nemovitostí a pozemků k výstavbě nových domů. Trend u nás bohužel směřuje západním stylem, kdy za bydlení dají jednotlivci i rodiny více než polovinu příjmů,“ vysvětlil ekonom Petr Pelc.

Dle něj se situace může dostat až do bodu, kdy budou centra měst kvůli vysokým cenám nájmu a nemovitostí téměř neobydlená. „Například v Bruselu a podobně velkých městech se z drahých objektů staly poloprázdné budovy, neboť si je málokdo může dovolit. To je sice hodně černý scénář, ale tento trend bude pravděpodobně pokračovat,“ doplnil Pelc.

Co se vyššího počtu zemřelých než narozených týče, statistiku významně ovlivnila pandemie koronaviru. Nicméně Česká republika, Vysočinu nevyjímaje, se nachází pod hranicí prosté reprodukce. Tedy ve stavu, kdy pár rodičů zplodí v průměru méně než dvě děti.