Dosud jediného městského architekta na Vysočině od loňského roku zaměstnává žďárská radnice.

Vedení si od jeho práce slibuje ucelenější ráz staveb města s tím, že se s odborníkem mohou radit i soukromí investoři. Podle starosty Žďáru Zdeňka Navrátila to ale neznamená, že by architekt lidem něco zakazoval.

„V některých městech to chodí tak, že člověk, který chce stavět, se staví za městským architektem a probere s ním záměr, ale ten spíše, než aby mu něco zakazoval, jeho projekt ještě rozvine. Všechno je o komunikaci a dialogu, a přesně tak jsme to chtěli," konstatoval Navrátil.

Architekt tedy mimo jiné práce pro město zájemcům poskytuje bezplatné konzultace, pracuje na základě smlouvy o dílo.

Tím architektem je Zbyněk Ryška. Ke Žďáru má vztah už z dřívějších let. „Jako student jsem zpracovával na brněnské fakultě architektury projekt na přestavbu bývalého pivovaru v areálu zámku na kongresové centrum. Od té doby se zajímám o architekturu Santiniho, urbanismus města a také o okolní krajinu," přiblížil Ryška s tím, že po architektonické stránce je třeba ve městě řešit nejdříve spíše urbanistické a dopravní problémy.

Vedení Žďáru je přesvědčeno, že sídla, která mají svého vlastního architekta, vzbuzují také větší zájem architektonických ateliérů při případných soutěžích, mají mezi nimi vyšší kredit. „Možná teď trochu spekuluji, ale řeknou si, že ve městě, které má jasnou koncepci, je určitá záruka, že když v soutěži uspějí, jejich projekt se skutečně bude realizovat, což není vždy pravidlem. Například v roce 2006 se ve Žďáře uskutečnila architektonická soutěž na nový vzhled náměstí, ale vítězné projekty při realizaci využity nebyly, maximálně pro inspiraci," dodal starosta Navrátil.

Nemá a neplánuje

Jihlava městského architekta nemá a ani ho neplánuje zřizovat. Vratislav Výborný, současný náměstek primátora, si ale pamatuje, že kdysi Jihlava městského architekta měla. „Bylo to v době před revolucí a těsně po revoluci. Nebyl to však architekt pro radnici, ale pro celý jihlavský okres," vzpomněl Výborný.

Zřídit takovou funkci v krajském městě totiž není jednoduché. Práci ztěžuje legislativa, v níž není tato funkce dostatečně ukotvena. „Městský architekt v pravém slova smyslu nemá žádné pravomoci. On nemá potřebné razítko a nemůže rozhodovat o stavbách ve smyslu, tak to bude, tímto způsobem to změníme. On může v současné době dávat rady či doporučení, ale pravomoc finálně rozhodnout má například rada města, případně památkáři," vysvětlil základní problém funkce městského architekta Vratislav Výborný. Podle něj také zaplatit dobrého architekta nelze z tabulkových platů úředníků. „Kvalitní architekt si řekne o peníze, které my bychom mu nemohli nabídnout," dodal Výborný.

Před časem proto Jihlava angažovala do svých řad architektku Terezu Kafkovou, která dává vedení města podněty na to, jak zlepšit veřejná prostranství. Je tedy jakýmsi poradním orgánem zastupitelstva či rady města. Na starosti má především komplexní přípravu projektu revitalizace Masarykova náměstí v Jihlavě a spolupracuje na přípravě dalších projektů souvisejících s veřejným prostorem. Například při revitalizaci Špitálského předměstí. „Spolupráce zatím s paní Kafkovou funguje. Příprava revitalizace Masarykova náměstí v současné době začíná gradovat a měla by vyústit podáním projektového návrhu," dodal Výborný.