K událostem v souvislosti s vosami vyjíždí hasiči podle mluvčí vysočinských hasičů Petry Musilové maximálně pětkrát do týdne. „Letos je těchto výjezdů méně než v letech předchozích,“ potvrdila Musilová.

Například v posledním červencovém týdnu si s hmyzem musela ve Vlachovické ulici poradit jednotka novoměstského sboru dobrovolných hasičů, k odstranění obtížného hmyzu zamířili 29. a 28. července hasiči ze Svratky a podobnou událost řešili rovněž hasiči ve Velké Bíteši.

K výjezdu hasičů je nutné naplnění zákonné podmínky, tedy nebezpečí z prodlení. Což je situace, kdy je, nebo by mohl být ohrožen lidský život, zdraví či majetek. V jiných případech k odstranění hnízda vos, včel a sršňů vyjet nemohou. „Je na operátorovi tísňové linky, aby toho od volajícího vyzvěděl tolik, aby mohl posoudit, zda byla naplněna zákonná podmínka, nebo ne. Pokud ano, vyšle na místo jednotku hasičů. Pokud ne, je volající odkázán na specializovanou firmu,“ vysvětlila tisková mluvčí. V případě, že hasiči po příjezdu vyhodnotí, že hmyz nikoho neohrožuje, zásah neprovedou, či ho provedou za úhradu nákladů.

Samotný zásah je závislý na konkrétní situaci. Nejčastěji se používá vysavač, kterým je roj nasán, a tím dojde k jeho úplné likvidaci. Lidé by ale měli raději usídlení hmyzu ve svých obydlích předcházet. Podle Musilové je dobré zakrýt netěsnosti střechy, fasády, odstranit dutiny, čímž se sníží možnost usídlení a donutí hmyz zahnízdit v přírodě, kde nikoho neohrožuje.

„Vosy se vyvíjí v době, kdy dozrává ovoce. Přirozeně se stahují i k lidským obydlím,“ poznamenal Petr Mückstein ze Správy CHKO Žďárské vrchy. Úloha vos je podle něho v přírodě důležitá. „Jsou součástí potravního řetězce pro většinu druhů ptáků. Samy navíc loví třeba mouchy a ovády,“ dodal zoolog.

Několik pacientů po bodnutí včelou, vosou, sršněm či jiným neznámým hmyzem přijali na urgentním příjmu novoměstské nemocnice. „Zcela přesná čísla přijatých pacientů nemáme, ale obecně se dá říci, že v letošním roce jich je prozatím méně než loni. Nejčastěji jsou to děti z dětských táborů,“ uvedl mluvčí nemocnice Petr Hladík.

K pobodaným lidem vyjížděli i zdravotníci. „Jde o dva až čtyři výjezdy denně. Záleží na charakteru počasí. Pokud je slunce a sucho, evidujeme více výjezdů, pokud panuje chladné a deštivé počasí, je jich méně,“ sdělila Vladislava Filová, ředitelka Zdravotnické záchranné stanice Kraje Vysočina (ZZS KV).

Po bodnutí tímto hmyzem může dojít k různým reakcím organismu, od lokálního zarudnutí a otoku, přes celkovou alergickou reakci různého stupně závažnosti až po život ohrožující reakci anafylaktickou. Včela na rozdíl od vosy a sršně zanechává žihadlo v kůži, proto je nutné ho odstranit. U lokálních reakcí chlazení místa studenou vodou, ledem v ručníku, případně cucání ledu při bodnutí do jazyka.

Podmáčené louky jsou domovem vzácných rostlinných druhů.
Podmáčené louky vysychají, nejvíce znatelné je to u Vojnova Městce

U celkových reakcí je potřeba podání léků a eventuálně transport pacienta do nemocnice na pozorování. U nejtěžších reakcí je nutné kromě léků mnohdy i zajištění základních životních funkcí a převoz do zdravotnického zařízení k hospitalizaci. „Pokud jsou lidé alergici na bodnutí vosou, a ví o tom, mají většinou k dispozici vlastní léky, které mohou v případě potřeby využít. Lidé, již v minulosti prodělali těžkou anafylaktickou reakci, by měli být vybaveni adrenalinovým perem, jehož včasné použití jim zachrání život,“ dodala Vladislava Filová.

S následky vosího štípnutí se potýkala Iva Mašková ze Žďáru. Nikdy alergická na bodnutí nebyla. „Tentokrát mi ale místo kolem vpichu zčervenalo, výrazně to svědilo a udělalo mi to na ruce rudý flek,“ řekla žena. Lékař jí předepsal mast. (zlp)