„Výsledky nebyly tak moc překvapivé. Zhruba se ví, co se dá na Českomoravské vrchovině očekávat,“ podotkl Jan Páša z Geominu. Vysvětlil, že Vysočina leží na evropském rozvodí. „Je tady mnoho vodních zdrojů, ale méně významných,“ řekl. V projektu geologové zkoumali zásoby v lesnatých místech s dostatečnými srážkami, kde tolik nehrozí jejich poškození.
V regionu se nyní z větší části pije voda z vodárenských nádrží. Ty jsou ale zranitelnější než podzemní zdroje, ovlivňují je například klimatické změny.
Vodárenské společnosti mají o dobrou podzemní vodu zájem, protože by je díky nižším nákladům na úpravu vyšla levněji. „Je to složitější, musely by se jednotlivé zdroje posoudit, jinak by mohla úprava také vyjít dráž,“ uvedl ředitel Vodárenské akciové společnosti v Jihlavě. „Vysočina má rozkolísanou vydatnost a rozkolísané zdroje podzemních vod,“ dodal.
Potenciál kraje geologové hodnotili v projektu, který financovalo ministerstvo životního prostředí a kraj Vysočina. Projekt by měl přispět k dalšímu zkoumání využitelnosti podzemních zdrojů a k jejich dlouhodobé ochraně. „Nejbohatší na podzemní vodu je oblast Žďárských vrchů, největší potenciál tam je na jih od Svratky,“ popsal Páša. Vydatné zásoby jsou i v lesích u Stonařova na Jihlavsku.
Podmínky pro zvýšení odběru by mohly být také v Heralticích na Třebíčsku. Z tohoto prameniště nyní do vodovodní sítě ročně proudí kolem 600 000 metrů krychlových vody. To představuje pětinu výroby třebíčské divize Vodárenské akciové společnosti.
Podle údajů krajského úřadu je z veřejných vodovodů na Vysočině zásobováno kolem 90 procent občanů. Jejich názory na používání pitné vody čerpané přímo z pramenů se však liší.
„Já o tom nic moc nevím, ale když bych se dozvěděla podrobné informace, klidně bych vodu z podzemí brala,“ uvedla Taťána Hutáková z Jihlavy. „Mně se podzemní voda moc nezdá kvůli zdraví,“ oponuje Lucie Shreková také z Jihlavy.
