„Já jako bývalý horolezec ferraty neuznávám, ale chápu, že spousta lidí je na nich spokojená. Já si raději užiji horolezecký výstup. Na ten už se těším,“ nechala se slyšet Eva Bujnošková z Kopřivnice.

„Ani já jsem nepřišel za ferratami, ale za skalami. Lezu raději po skalách. Ty jsou mnohem zajímavější. Dnes si vyzkouším skálu ve Víru a zítra se chystáme na Čtyři palice,“ přidal se Vojta z Opavy, který nechtěl prozradit své příjmení.

ilustrační foto.
Dotace zabraly. Ve Žďáru nad Sázavou pacienty ošetří dva noví zubaři

Přestože některým skalním lezcům připadají ferraty málo adrenalinové, jiní si je naopak užívají. Zejména rodiče s dětmi. „Pro děti je to taková stezka odvahy. Byli jsme tady už loni, tehdy se naše děti ještě trochu bály. Ale letos ferratu daly bez jediného zaváhání,“ pochválila své dva potomky Silvie Kubinová z Brna.

„Mně se to strašně líbilo. Máme slíbenou ještě druhou ferratu, už se těším,“ usmívala se její dcera Karolína.

Parkoviště naproti vírské Ledové stěny bylo k prasknutí napěchované parkujícími automobily, na vírských ferratách se ale jednotlivé rodinné skupinky vzorně střídaly. Tak, aby byly dodrženy povinné rozestupy.

„Snažíme se dodržovat vládní nařízení, ale zkuste si lézt s rouškou. Ani rukavice nemáme, i když nám je jasné, že není možné dezinfikovat lana a řetězy po každém použití. V batohu jsme si nechali antibakteriální gel, takže si pak ruce vydezinfikujeme. A rozestupy jsme dodrželi, snažíme se být ohleduplní k ostatním. Už máme dost toho být pořád zavření ve čtyřech stěnách, museli jsme na vzduch. A tady je tak krásně,“ nechala se slyšet maminka doprovázející děti na skalních cestách.

Kapela Jelen.
„Jelení“ festival v Přibyslavi se přesouvá. Pravděpodobně na konec léta