Petr Ton přijel do Žďáru z Prahy. První co viděl, když k městu sjížděl od Stržanova, byla hnědá cedule Památková zóna Přibyslav.
„Tak kde jsme? Říkal jsme manželce. Ještě, že Zelená hora je na správném místě,“ usmál se turista.

Nelogické rozmístění cedulí glosují Žďárší na webových stránkách města. Jeden příklad za všechny. „Myslím si, že Zelená hora je dost velkou památkou a zasloužila by si ceduli víc, než památka jiného města. Upozornění na Přibyslav by mělo být před Přibyslaví a ne před Žďárem. Slušně řečeno, je to celé takové hloupoučké, nezlobte se,“ diví se jeden z přispěvatelů do diskuze na oficiálních internetových stránkách Žďáru nad Sázavou.

Reagoval tak na ceduli v těsné blízkosti Žďáru, kde vás přivítá nápis Památková zóna Přibyslav. Přitom se díváte na památku UNESCO Zelenou horu.

Co si o tom myslí žďárský starosta Jaromír Brychta? „Darovanému koni na zuby nehleď. Tuto koncepci značení nechal pro celé území kraje Vysočina zpracovat i realizovat Krajský úřad v Jihlavě odbornou firmou. A vzhledem k tomu, že to i celé financoval, měli bychom se řídit uvedeným příslovím. Jinak ale v této věci sdílím názor s veřejností,“ odpověděl Brychta.

Během června byl systém „hnědého“ značení doplněn o menší značky na křižovatkách. „Malé hnědé tabulky s piktogramy dané památky ukazují směr a vzdálenost v kilometrech,“ informovala mluvčí kraje Jitka Svatošová.

„Tam je někde i malá směrová značka na Přibyslav? Tak té jsme si opravdu nevšimli,“ vystihl podstatu sporného značení Petr Ton.

Na Vysočině bylo umístěno téměř čtyři sta informačních značek směřující návštěvníky a turisty k více než čtyřiceti nejatraktivnějším cílům regionů. Náklady na jejich výrobu se vyšplhaly na čtyři a půl miliony korun.

----------

O matoucích značkách jsme informovali poprvé zde

Lucie Janebová