To ale až poté, co hasiči, skauti, městští strážníci i představitelé města uctili významné datum na pěti pietních místech. „Přišlo docela málo lidí. Ale projekce je až do noci, určitě se sem lidé staví po setmění,“ komentovala nízkou účast Novoměstských místní obyvatelka Marie Svobodová.

Průvod vedený hasiči v historických krojích prošel městem. A čekalo jej pět zastavení. „U domu československého legionáře Františka Seidla, v místě někdejšího bydliště poručíka ruských legií Antonína Beranovského, u sochy Lva na Masarykově ulici, u sousoší uniformovaných legionářů na Vratislavově náměstí a u busty prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka,“ vyjmenovala Aneta Linková z novoměstského úřadu.

Regionální směs má pomoci navrátit krajinu k její původní podobě.
Po Bílých Karpatech budou mít regionální luční směs i Žďárské vrchy

Třešničkou na dortu pak byla světelná projekce, která prvního československého prezidenta připomenula všem, kdo procházeli horní částí Vratislavova náměstí. Ovšem nejen ona. V parku byly rozmístěny informační tabule, na nichž se lidé mohli dozvědět i podrobnosti z jedné z návštěv Tomáše Garrigua Masaryka v Novém Městě na Moravě. Zvláště jedna příhoda se mezi místními traduje dodnes.

Když prezident poprvé do Nového Města zavítal, přišel ho kromě jiných pozdravit i občan z nedalekých Petrovic, výměnkář Josef Bukáček. Uvítal jej slovy: „Milý a upřímný pane prezidente. Vítám vás k nám srdečně za všechny naše horské vesnice. Naši Horáci vám děkují za to, co jste pro nás udělal, děkují vám za návštěvu. Jsme hrdí a pyšní na to, že se za nás, chudé Horáky, nestydíte. Pán Bůh vám za všechno oplatiž sám,“ řekl Josef Bukáček a dodal: „Pane prezidente, dovolte, abych vás po starodávnu uvítal chlebem a solí. Prosím ukrojte si hodně dokola a pojezte kousek horáckého černého chleba. K tomu vám všichni ze srdce přejí, aby vám sloužilo ke stálému zdraví.“

Muškaření si Miloslav Šenkýř z Víru zamiloval v osmnácti letech. Letos si na své konto připsal legendární rybářský úspěch. Už si také zaučuje své následovníky.
Miloslavu Šenkýřovi z Víru se splnil sen: přivezl zlato z MS v muškaření

Děvčata v krojích pak podala Masarykovi chleba, ale na nůž se jaksi pozapomnělo. Výměnkář si ale snadno poradil. Vytáhl z kapsy kudličku, otřel ji o rukáv a podal ji prezidentovi. Ten si ukrojil, krajíček posolil a ochutnal.