Se svou „troškou do mlýna“ přispěchala i Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Žďár nad Sázavou. „Přinesli jsme s sebou kromě jiného i dřevěné hračky, které žáci naší školy čtrnáct dní předem vyřezávali. Udělali jich asi pět set, ale asi to nebude stačit, je o ně obrovský zájem. Ani jsem nečekal, že to bude mít až takový úspěch,“ vyjádřil se učitel odborné výchovy ze žďárské průmyslovky Miloslav Dostál.

Dřevěné hračky, které si zájemci museli ještě před převzetím poupravit smirkovým papírem, lákaly malé i velké. Ovšem největší obdiv sklízel sportovní automobil Kaipan, který žáci školy sami sestavili. Jako magnet přitahoval malé i velké kluky, ať už jim byl rok nebo devětadevadesát. „Je to úžasné auto, já jsem si ho podrobně prohlédl a vnuk nedal jinak a musel si do něj i sednout. Strašně se mu líbilo točit volantem,“ usmál se Karel Smutný ze Žďáru nad Sázavou.

Se zajímavou nabídkou přišel na Den Žďáru i Klub v 9 - centrum služeb pro podporu duševního zdraví. Výrobky klientů klubu šly doslova na dračku. „Na Den Žďáru jsme se připravovali už asi dva měsíce. Nabízíme keramiku, šité látkové tašky, náušnice, mýdla, svíčky a další rukodělné výrobky, které vytvořili naši klienti. Někteří jsou velmi šikovní a zvládají spoustu nejrůznějších technik,“ pochválila své svěřence sociální pracovnice Klubu v 9 Dagmar Zadinová. „Největší zájem mají dnes lidé o keramiku, před chvilkou se tu stavila paní, která nám třetinu keramických výrobků vykoupila,“ prozradila Dagmar Zadinová.

Na akci nechyběl ani stánek Domova pro matky (otce) s dětmi Ječmínek. V souladu se svou každodenní činností se tamní pracovnice i na Dni Žďáru zaměřily především na rodiny s dětmi. „Pokaždé se snažíme připravit něco nového. Tentokrát u nás starší děti musí vyluštit křížovku. Ty mladší zase nalepují rybičkám zlaté šupinky pro štěstí, protože štěstí je zapotřebí vždycky. Nebo vyhledávají pohádkové dvojice. Snažíme se přizpůsobit úkoly věku dítěte tak, aby si každé u nás našlo to svoje,“ popsala dětské aktivity u stánku azylového domu ředitelka Ječmínku Miroslava Machková.
Pro žďárská zařízení jsou podobné akce vítanou formou prezentace. Jejich činnost se díky tomu dostane do hlubšího povědomí veřejnosti. „Musím se přiznat, že o azylovém domově Ječmínek jsem toho zatím moc nevěděla, já ani mí známí jsme nikdy nic takového nepotřebovali, takže jsem o něm ani nic nezjišťovala,“ přiznala Dita Čížková ze Žďáru nad Sázavou. „Ale děti to u jejich stánku baví, my na Den Žďáru chodíme pravidelně,“ dodala.

Pravidelnými návštěvníky tradiční akce jsou také manželé Marie a Miloslav Vytlačilovi ze Škrdlovic. „Od revoluce se Žďár i akce, které radnice pořádá, hodně změnily. Teď je to takové lidové, je to mnohem bližší všem,“ sdělila svůj názor Marie Vytlačilová. „Je to paráda,“ potvrdil i její manžel Miloslav Vytlačil.

Ne všichni ovšem s podobným hodnocením souhlasili. Našli se i někteří kritici. „Přišel jsem se podívat, ale připadá mi to spíš jako nemístné rozhazování peněz. Zajímalo by mě, kolik ta sranda město stála. Kdyby raději radní udělali to, co je potřeba – zmodernizovali osvětlení tam, kde už dosluhuje nebo opravili chodníky a podobně. Co je mi platné, že se budu jeden den bavit, když pak po celý rok budu chodit po zničeném chodníku, na jehož opravu už se peníze nenajdou,“ postěžoval si Tomáš Němec ze Žďáru nad Sázavou.

„Na podobné akce se snažíme sehnat co nejvíce sponzorů. Spolupracujeme s podnikateli, společně se bavíme o jejich problémech a starostech a zároveň se jich ptáme, jestli by nám nemohli poskytnout nějaký příspěvek. Dnešní hlavní skupina, která stála přes sto tisíc korun, byla například zcela hrazena těmito příspěvky. Den Žďáru děláme pro lidi a nemyslím si, že by za to město platilo nějaké přemrštěné částky,“ vzkázal všem škarohlídům žďárský místostarosta Josef Klement.

Většina přítomných si ale Den Žďáru dokonale užívala a neřešila finanční stránku věci. „Mně se tu líbí, mají tu výborné čepované pivo, ochutnávám to tradiční i novinky,“ rozesmál se Jakub Nečas ze Žďáru nad Sázavou.
„Já jsem na této akci nikdy dřív nebyla, ale slyšela jsem, že je to tu pěkné. Tak jsem se přijela přesvědčit. A musím říct, že se mi tady taky zatím velmi líbí,“ přitakala další návštěvnice Dne Žďáru Helena Ondráčková, která přijela z Radešínské Svratky.