Převod kostela se protáhl, ačkoli půlroční lhůta od podání žádosti vypršela koncem roku. O kostel žádá římskokatolická farnost ve Žďáru nad Sázavou II prostřednictvím Biskupství brněnského, pod které spadá. „Zelená hora je jedinou významnou nemovitou památkou, na kterou jsme podali výzvu k vydání," informovala mluvčí biskupství Martina Jandlová.

Letos se nejspíš rozhodne, komu kostel patří. „Na schůzce se zástupci Národního památkového ústavu začátkem března jsme si ujasnili, jaké podklady je ještě potřeba dodat," sdělil generální vikář brněnského biskupství Jiří Mikulášek. Dodal, že s uzavřením dohody o vydání počítá do několika měsíců. „Termín ale není podstatný, protože památka slouží a bude sloužit lidem bez ohledu na změnu vlastníka," uvedl Mikulášek.

Kostel je největším turistickým tahákem Žďáru nad Sázavou. Někteří lidé zatím nevědí, co od změny ve vlastnictví čekat. „Osobně mě to docela zaskočilo. Neumím si představit, jaký režim v kostele církev zavede," řekla Petra Musilová.

Žďárská farnost ale chce kostel lidem víc otevřít. Rozšíří duchovní program a vrátí se k pravidelným poutním bohoslužbám. Očekává se i víc církevních svatebních obřadů. Památka ale rozhodně zůstane přístupná turistům. „Většinu duchovních programů už teď organizujeme tak, aby se nekryly s prohlídkami," vysvětlil správce žďárské farnosti Nanebevzetí Panny Marie Vladimír Záleský.

Sezona na památce začne letos o prvním dubnovém víkendu, bez provozních změn a pod hlavičkou Národního památkového ústavu. „Připravujeme se jako vždy. Uklízíme interiér kostela i venkovní areál," popsala práce vedoucí správy památkového areálu na Zelené hoře a zároveň kastelánka i průvodkyně Lenka Kubizňáková. Nezmění se ani prohlídky, otevírací doba či vstupné.

Hlavně orná půda

Žďárská farnost v lokalitě Zelené hory zároveň žádá Lesy České republiky o vydání pozemku o výměře asi 0,2 hektaru. „Připravuje se dohoda," sdělil mluvčí Lesů Zbyněk Boublík.

Brněnské biskupství podalo 760 výzev ke vrácení majetku. Mezi nimi je nejcennější právě kostel na Zelené hoře a obraz Madony z brněnského hradu Veveří. Nárokuje si i přibližně tři tisíce hektarů převážně orné půdy.

Mezi další velké restituenty patří na jižní Moravě církevní řády a olomoucké arcibiskupství. To usiluje o pozemky pod vyškovským pivovarem. Z Jihlavska přišlo na Státní pozemkový úřad a Lesy České republiky tři sta žádostí. Největším restituentem je klášter v Nové Říši. Jedna z výzev tamější Kanonie premonstrátů však zaniká. Nestihli ji podat včas. „Týkalo se to pozemků na Hladově, u Bohuslavic, Nové Říše, Olšan, Želetavy a Vystrčenovic," podotkla mluvčí pozemkového úřadu Monika Machtová.

Mezi další velké restituenty na Jihlavsku patří Královská kanonie premonstrátů na Strahově, která přes dvacet let vedla vlastnické spory o lokalitu Reindlerův dvůr v jihlavském Bedřichově. V restitucích premonstráti dostali zpět šedesát hektarů půdy, luk a lesů a zchátralé nemovitosti.

Na Havlíčkobrodsku se církevní restituce týkají výhradně lesů a částečně orné půdy. Lesní pozemky například v Krucemburku nebo Vilémově nárokuje Biskupství královéhradecké u Lesů České republiky, jde o desítky hektarů lesů.

Jedna z prvních dohod o vrácení církevního majetku byla na Pelhřimovsku uzavřena v Rynárci, kde blokace církevních pozemků brzdila čtyři roky stavbu nové školky. „Po marných žádostech o směnu teď máme s farností podepsanou smlouvu se správcem, že nám pozemek převede," uvedl starosta Rynárce Pavel Kopecký. Největším restituentem v okrese je želivský klášter, který žádá šestnáct set hektarů lesa, ornou půdu a rybníky.

I farnosti na Třebíčsku si nárokují řadu pozemků. Například Evangelický sbor při kostele v Horních Vilémovicích ale o žádný majetek nežádá. „Kromě pozemku u fary a hřbitova nám zřejmě nikdy nic nepatřilo," řekl farář Alois Němec.