Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista, k němuž podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování, k němuž došlo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Hospodinem z egyptského otroctví.

V západní křesťanské tradici Velikonoce připadají na neděli po prvním jarním úplňku, tedy na měsíc březen či duben. Slovanský název svátku, Velikonoce, se vztahuje na "velkou noc", v níž byl Kristus vzkříšen.

Na svátky se křesťané připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou.

"Kdo se postí, ten si pravděpodobně od něčeho odříká. Tělesná schránka takového jedince vykazuje značnou nadváhu, nebo na sobě šetří, a nebo je až příliš zbožný. Tak nějak se zjednodušeně, drazí čtenáři, dívají na půst někteří lidé okolo nás očima dnešní doby. Smysl oběti, postního omezení, spočívá podle této domněnky ve zřeknutí se radostí toho, co nám je předkládáno. Ve skutečnosti ale bez postu nemůžeme správně vychutnat žádnou radost, kterou dnešní styl života předkládá a reklama přímo ukazuje," komentuje trvalý jáhen Jiří Dvořáček ze Žďáru nad Sázavou. (více v Křesťanském okénku ve čtvrtečním týdeníku Vysočina)

Pro nevěřící znamenají Velikonoce především oslavu jara a probuzení přírody. Letos Velikonoční pondělí připadá na 13. dubna.

--------------

Slavení Velikonoc

Ukřižovaný Ježíš Kristus

Nejstarším svědectvím o slavení křesťanských Velikonoc může být zmínka v listech apoštola Pavla (kolem roku 50).

Nejstaršími mimobiblickými doklady jsou pak spory 2. století o datum slavení Velikonoc a Velikonoční homilii Melitona ze Sard z 2. století.

Slavení Velikonoc se tedy v církvi objevilo velmi brzy a již od počátku je významově provázáno s židovskou oslavou Pesachu, jejíž prvky dodnes v sobě nese. Ježíšovo projití smrtí a vzkříšení křesťané chápají jako naplnění starozákonního obrazu přejití Izraelitů Rudým mořem při východu z Egypta.

Oslava Velikonoc tradičně trvá celých padesát dní (tzv. velikonoční doba), které vrcholí svátkem Seslání Ducha svatého (letnice). První týden Velikonoc se nazývá velikonoční oktáv.

zdroj: wikipedia

------------

Tipy při výrobě pomlázky:


- plete se většinou z osmi nebo devíti proutků

- proutky mají být nejlépe z vrby bílé, nebo z jakékoliv vrby u vody, ale ne smuteční, jejíž proutky se lámou

- Barva proutí bývá žlutá, světle hnědá až červená

- vybírejte přibližně stejně dlouhé a tlusté proutky

- pružnost prutů vyzkoušíme obtočením přes ruku

- nejznámější je pomlázka z osmi proutků

- proutků je ale potřeba o něco více než osm, jeden slouží k s svázání a aspoň jeden má být náhradní, kdyby se při práci některý zlomil

- proutí se neřeže dlouho před zpracováním, protože by vyschlo

- v Česku se obvykle pletou hranaté copánkové typy

- před pletením je dobré proutky namočit asi na půl hodiny do vody