„Inspirujeme se například Ždírcem nad Doubravou nebo Brnem, kde už podzemní separační plochy mají. Je třeba vyvážit náklady a přínosy takového způsobu ukládání odpadů, protože jedno podzemní hnízdo vychází asi na milion korun," informoval starosta Žďáru Zdeněk Navrátil.

Důležité je najít vhodné místo, případně místa, kde velkoobjemové úložiště vybudovat. „Místo pro podzemní odkládání komunálního odpadu vyžaduje zhruba pětkrát více prostoru než kontejnerové hnízdo na povrchu. Problém je především v tom, že téměř všude pod zemí jsou vedeny inženýrské sítě," dodal starosta Navrátil.

Aktuálně je ve Žďáře rozmístěna téměř stovka separačních „hnízd" se zhruba čtyřmi stovkami barevně odlišených kontejnerů. Radnice je průběžně obnovuje.

„U podzemních kontejnerů by jednoznačně šlo o vizuální přínos, a každé vylepšení vzhledu města je naším cílem," uvedl žďárský místostarosta Josef Klement. Dodal, že pokud se město vypořádá se všemi technickými okolnostmi, podzemní úložiště vnímá jako reálné.

Důležitější je třídit

Někteří obyvatelé Žďáru se naopak domnívají, že důležitější než úložiště pod zemí je motivace lidí ke třídění odpadu. „Třídění se ve Žďáře zhoršilo, i úřad na to upozorňoval. K čemu by tedy bylo, kdyby odpady za velké peníze skončily pod zemí, ale lidé by tam dál sypali nevytříděné odpadkové koše a město doplácelo za uložení na skládku?" myslí si Jan Vozdecký ze Žďáru nad Sázavou.