„V kurzu čínštiny mám aktuálně tři lidi, jedná se již o pokračování kurzu loňského. Pravděpodobně mi ale ještě jeden student přibude,“ popsala Hana Hernandez Suchá.

Hlavní úskalí tohoto ne úplně běžně vyučovaného jazyka jsou podle ní hlavně v jeho obsáhlosti, takže se dá těžko naučit na konverzační úrovni. Má hodně znaků, navíc se ještě rozlišují čtyři tóny, které jsou důležité pro odlišení významu slova. Studenti se musí naučit rovněž přepis do latinky, takzvaný pinyin. „Znak, jeho výslovnost a význam jsou tři samostatné, oddělené části. A než je člověk zvládne propojit, trvá to dlouho,“ vysvětlila mladá žena. A právě těžké začátky mohou někoho od studia čínštiny odradit. Zvláště pak učení se znaků je podle Hany Hernandez Suché u studentů dost nepopulární. A také samotné psaní, které rozhodně není hračka – jednotlivé části čínského znaku vznikají v přesně daném pořadí. Bez tréninku a trpělivosti to tudíž nejde.

Do cesty vlaku vjel řidič osobního auta na železničním přejezdu v Rodkově. Řidič se zranil, cestující ve vlaku zraněni nebyli.Nehoda se stala ve středu 20. září ráno.
Řidič přehlédl vlak na přejezdu u Rodkova, při nehodě byl zraněn

Právě trpělivost si mohou zájemci upevnit například u čínské kaligrafie, což je krasopisné psaní čínských znaků štětcem. Intenzivní uzavřený týdenní kurz kaligrafie se uskutečnil letos v létě na jazykové škole ve Žďáře. Jeho tři absolventky natolik zaujal, že budou pokračovat i během školního roku.

„Dnes už je to bráno jako umění, ale pro spoustu lidí v Číně se jedná o běžnou součást života. Do kaligrafických škol chodí už malé děti, lidé se scházejí třeba v parcích a malují znaky,“ vylíčila Hana Hernandez Suchá. Při krasopisném vyvedení čínských znaků je důležitá technika – člověk se musí naučit, kdy štětcem přitlačit, jak jej správně držet, kam znak do čtverce papíru umístit nebo jak vést pohyb ruky. „Je to ale i příjemný relax,“ podotkla Hana Hernandez Suchá.

O čínštinu se začala zajímat na gymnáziu, kdy pracovala v čajovně. Po maturitě si ke studiu filozofie na Univerzitě Palackého v Olomouci přibrala právě čínštinu, která ji velmi zaujala. Ve třetím ročníku už odjela na půlroční pobyt do čínského města Wuhan. Po absolvování bakalářského studia v Olomouci si magisterský titul dodělávala na univerzitě v čínském Xiamenu. Žila i v Pekingu a USA. Kromě čínštiny vyučuje ještě angličtinu, umí a stále se i dál učí rovněž španělsky.