Ve sklárně pracuje jeden sklářský mistr a tomu chodí vypomáhat brigádníci. Huť je běžně přístupná turistům. „Lidé by si u nás měli odpočinout, pobavit se, zažít něco nového," řekl majitel hotelu U Hrocha Karel Švanda. Vstupné do hutě stojí padesát korun dospělého, třicet korun zaplatí děti. „Návštěvníci pak u nás mohou sedět a koukat se pod ruce sklářů jak dlouho budou chtít," vysvětlil Karel Švanda. V huti byla také otevřena malá prodejna s místními sklářskými výrobky.

Práce se sklářem

Do čtrnácti dnů začne škrdlovický hotel U Hrocha nabízet k objednání takzvanou čtyřicetiminutovku se sklářem. „S jeho pomocí si lidé sami vyrobí jeden ze zhruba deseti produktů. Třeba skleněného hrocha, který je tváří našeho hotelu," usmál se Švanda.

Sklo se v peci taví při teplotě 1300 stupňů Celsia. Střepy se nataví, zušlechtí, sklář si sklovinu nabere a začne ji tvarovat. Právě toho se turisté budou moci zúčastnit. „Podrží třeba píšťalu, fouknou do ní, dotvarují výrobek nůžkami, nebo ho uhladí," popsal Oldřich Šimpach, mistr Sklářské hutě U Hrocha. Lidé si své výtvory vyzvednou druhý den, protože sklo musí řízeně chladnout. „Vloží se do chladicí pece, zvané tamprovna, a tam z pěti set stupňů Celsia vychladne na přirozenou teplotu. Sklo má vnitřní pnutí, a kdyby se čerstvý výrobek nechal na vzduchu, tak praskne," vysvětlil Karel Švanda s tím, že v budoucnu chce mít v nabídce pro zájemce i pořízení videozáznamu ze čtyřicetiminutovky se sklářem. „Jako vzpomínku na jejich snažení," dodal hoteliér.

Malou sklářskou huť si sobě na míru navrhl sklářský mistr Oldřich Šimpach. „Jsem rád, že stojí. Sice si říkám, že tohle mohlo být tam a tohle jinak, ale rozjezd je dobrý, tak vládne spokojenost," okomentoval první dny ostrého provozu Šimpach. Sklář s dvacetiletou praxí věří v úspěch konceptu glass turistiky. „Lidé rádi cestují, a to, co my jim nabízíme, je zážitek. Sklářství již dnes není v Česku běžné, příležitost fouknout si do sklářské píšťaly je teď vzácná," dodal Oldřich Šimpach.

Sklárna je v provozu od 28. června, slavnostní otevření hutě pro veřejnost se uskutečnilo v neděli 5. července. „První ohlasy jsou výborné. Dost výrobků z první várky máme už prodaných a lidé se chodí na práci sklářů dívat. Nezřídka i v tomto horkém počasí stráví v huti hodinu, hodinu a půl. Koukají a povídají si se skláři," neskrýval radost z povedeného začátku Karel Švanda.

Ze Žďáru si přijel prohlédnout huť i Radim Dobrovolný. „Viděl jsem, jak se vyrábělo sklo u Beránků. To bylo úplně něco jiného, ale zlatá léta českému sklářství už asi nikdy nikdo nevrátí. Proto je dobře, že alespoň pár sklářů má práci," řekl Dobrovolný.

Sklářům pec funguje podle jejich představ. „Což je ohromně důležité. Vyrobili jsme reklamní a dárkové předměty, které už prodáváme. Postupně začínáme vyrábět i nápojové sklo," řekl Karel Švanda. Sklárna vyrábí originální nápojové sklo pod značkou Sklářská huť U Hrocha. „V nápojovém skle vidíme produkt, který si od nás budou návštěvníci odvážet a používat ho k běžné denní potřebě. Nechceme, aby naše výrobky jen ležely někomu ve skříni ve vitrínce, ale aby z něj náš zákazník denně pil a měl radost z praktického originálního výrobku," řekl Karel Švanda. V restauraci U Hrocha se ale se sklem z hutě běžně nesetkáte. „Mám obavu, že by nám hosté s nevšedním suvenýrem často odcházeli," usmál se hoteliér Švanda. V plánu ale má udělat sérii nápojového skla pro svatby a další uzavřené společnosti, které se v hotelu konají.

Kmotr z Fleretu

Kmotrem nové škrdlovické sklárny je kapelník Fleretu Zdeněk „Hrach" Hrachový. „Jsem kmotrem spousty hudebních desek, jednoho zvířátka a teď už i sklářské hutě," smál se pod vous Zdeněk Hrachový. „Ale vážně, mě tato nabídka velmi potěšila. Sklářské řemeslo je na Valašsku ceněné, ale také u nás se sklárny zavíraly. Je dobře, že se stále najdou lidé, kteří se snaží sklářskou tradici udržet," nechal se slyšet muzikant z Fleretu. Ten podle svých slov práci sklářských mistrů obdivuje. „Je to dáno tím, že jako kapelník folkrockové kapely mám velmi blízko k lidovým tradicím. Přestože děláme vlastní písničky, všichni jsme ve Fleretu nějak ovlivněni folklorem. Já jsem sedmnáct let hrál s Jarmilou Šulákovou a ta mě naučila ctít všechno to staré dobré, co nám předkové zanechali a pokračovat v tom. Tohle platí i pro sklářské řemeslo," řekl Hrachový.