Za staré ekologické zátěže jsou považována kontaminovaná místa, kde byl závadný stav způsoben před rokem 1989. Naopak za starou ekologickou zátěž nelze označit černou skládku.

„V podniku Mars ve Svratce i v První brněnské strojírně se sanují chlorované uhlovodíky. V obou případech tyto práce platí stát prostřednictvím Ministerstva financí," sdělila Jana Jandová, zástupkyně tiskové mluvčí ČIŽP.

Sanační práce ve Svratce vyjdou na 112 milionů korun. Dle Ministerstva financí probíhají aktivity v areálu podniku a jeho okolí od roku 1997. Stará ekologická zátěž v Mars Svratka spočívá v kontaminaci podzemních vod z dřívější kovovýroby. Na pozemku žďárského podniku Tokoz se zase sanují ropné látky, činnost si platí firma sama.

V areálu První brněnské strojírny (PBS) Velké Bíteši je cílem sanačního zásahu odstranění horniny a podzemní vody kontaminované chlorovanými uhlovodíky. Zásah probíhá dle harmonogramu, předpokládaný termín dokončení je stanoven na listopad 2020. Podle vyjádření Milana Macholána, předsedy představenstva a generálního ředitele PBS Velká Bíteš, činí celková projektovaná délka prací třiašedesát měsíců.

Čtěte také: Ve Žďáře soudili bulvárního novináře Novotného

„V této době je zahrnuto pět měsíců na přípravné práce, jeden rok na zkušební provoz sanace, dva roky na provoz sanace a dvaadvacet měsíců na postsanační kontrolní monitoring," upřesnil Macholán.

Aktuální cena sanace v První brněnské strojírně činí dvanáct milionů korun včetně daně, uhrazeny byly necelé dva miliony. „Smlouva mezi dodavatelem a Ministerstvem financí byla uzavřena v loňském roce," uvedl Filip Běhal z oddělení vnějších vztahů a komunikace Ministerstva financí.

Prokazatelně kontaminovaný je dnový sediment v rybníku Obecník v Nové Vsi u Nového Města na Moravě. Může za ni bývalá strojní a traktorová stanice, která kdysi stávala v sousedství obecního rybníku. „Stanice zanikla v osmdesátých letech a neexistuje žádný právní nástupce. Takže viník v podstatě neexistuje," řekla starostka Nové Vsi Helena Tučková.

Čtěte také: Meziříčská jatka bourají v rámci výcviku hasiči, město ušetří

Na základě vzorků byly ve vodě zjištěny vysoké hodnoty ropných produktů, dále velké množství zinku, kadmia a dalších těžkých kovů. Proto nemůže být vytěžený rybniční sediment použit na zemědělské půdě. Do doby odtěžby také nelze do rybníku vrátit ryby, které jsou nyní umístěny v sádkách.

V rámci Kraje Vysočina jsou dále sanace staré ekologické zátěže prováděny třeba v jihlavské provozovně Innogy ČR, kde se sanují dehty. Činnost je opět financována Ministerstvem financí. „Ropné látky se sanují i v lokalitě u obce Knyk a skladu Šlapanov společnosti Čepro," doplnila zástupkyně tiskové mluvčí inspekce životního prostředí Jana Jandová.

Snížit počet nebezpečných starých ekologických zátěží, které se nachází na území Česka, má pomoci také nová výzva z Operačního programu Životního prostředí, kterou vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí. Pro žadatele je připraveno 400 milionů korun, 20 milionů korun je určeno na analýzu rizik ekologických zátěží a 380 milionů korun na jejich sanaci. Žádosti o dotace mohou od 3. dubna do konce června 2017 podávat zejména subjekty zajišťující likvidaci ekologických zátěží, ale i obce, kraje, obecně prospěšné společnosti nebo příspěvkové organizace.

Víte, že?

Chlorované uhlovodíky

Nalézají uplatnění jako prostředky na ochranu rostlin, čisticí prostředky, rozpouštědla a změkčovadla. Látka může sloužit i jako odmašťovadlo. Průmyslově se používala třeba na čištění montážních linek a elektrotechnických výrobků. Při manipulaci s nimi ale docházelo ke kontaminaci podzemních a povrchových vod. Tento derivát uhlovodíku je velmi toxický skleníkový plyn, který poškozuje ozonovou vrstvu. Obsahuje i karcinogenní látky.

Ropné látky

Mezi ropné látky patří kromě samotné ropy také produkty zpracování ropy, jako jsou benziny, petrolej, motorová nafta a minerální oleje. Ropné uhlovodíky kontaminují při úniku zejména zeminu, povrchové a podzemní vody. Při úniku ropných látek často trvá měsíce až roky, než se prostředí opětovně vyčistí do původního stavu před únikem. Jelikož jsou ropné látky lehčí než voda, plavou na jejím povrchu a vytváří tak mikrofilm, který je nebezpečný pro život, a to jak z důvodu nepropouštění kyslíku, tak například kvůli obalení živočichů ropou.