Studené jaro s mrazíky se tak podepsalo jak na úrodě peckovin, tak na snůšce medu. „Duben byl chladný, včely měly přestávku v plodování. Na jarní snůšku tedy bylo málo včel, nebyly dost připravené. Jarního medu je méně,“ potvrdil Vlastimil Bubeníček, předseda Základní organizace Českého svazu včelařů ve Žďáře nad Sázavou.

Situaci ohledně medu z nektarů květů potvrdil včelař Josef Janšta, který má své úly na Bítešsku. Ovocné stromy prý dohromady nekvetly. „Jabloně to odnesly nejvíce. Švestky také poznamenaly mrazy, kvetení bylo slabší. Pak kvetla řepka. Největším problémem byl ale nedostatek srážek. Ve Žďáře přece jen prší více než tady na Bítešsku. Tady je to horší. Květového medu je méně než vloni,“ sdělil Josef Janšta, předseda Včelařského spolku Lípa ve Velké Bíteši.

A lepší to není ani teď, na sklonku sezóny. Na trhu se tak objeví i méně tmavého medovicového medu, který pochází z hmyzem přefiltrované mízy listnatých a jehličnatých stromů. Zatímco v okolí Žďáru letní snůšku přerušily bouřky a déšť, na Bítešsku opět během června a července úřadovalo sucho. „Lesní porosty strádaly, netlačily tolik rostlinných šťáv a tím pádem se letos nepřemnožila medovice,“ popsal potíže s druhým medem Janšta. Jak dodal, tato snůška byla dost rozdílná. Zatímco někteří včelaři mají „úrodu“ medu průměrnou, jiní silně podprůměrnou. „V každém případě je letos medu o pětadvacet procent méně než loni,“ tvrdí včelař.

Podobně hovořil jeho kolega, předseda novoměstské organizace včelařů Pavel Kaláb. Zatímco květového medu vytočili včelaři podobně jako loni, tmavého medu méně. „Když byla na stromech medovice, přišla bouřka a spláchla ji. V průměru je snůška medovicového medu slabší o třicet procent,“ řekl Kaláb.

A promítne se letošní problematická sezóna do cen medu? Včelař Vlastimil Bubeníček si myslí, že ano. I když prozatím netuší, o kolik. „Cena by mohla být klidně i 150 korun za kilo medu. Možná půjde nahoru více. Dříve se počítalo, co kilo másla, to kilo medu. A máslo nyní šlo hodně nahoru. Takže jestli včelaři budou cenu medu brát podle ceny másla, tak se med může prodávat i za cenu blížící se ke dvěma stovkám za kilogram,“ předpovídá Bubeníček.

Méně dramaticky naopak vidí situaci Josef Janšta. Upozornil na to, že včelaři jsou dost konzervativní, a i když moc medu nemají, stejně cenu nezvýší. Podle něho záleží na tom, jak kdo zareaguje. „Myslím si, že profesionální včelaři, kteří se tím živí, tak ti určitě o něco zdraží. Zájmoví včelaři, již mají včelařství jako koníček, a peníze moc nepočítají, budou prodávat za stejnou cenu jako loni,“ vyjádřil se Janšta s tím, že medu na trhu od včelařů moc nebude. „Své zásoby medu včelaři prodají do konce roku, a po novém roce už bude mít med jen málokdo,“ dodal předseda Včelařského spolku Lípa.

I na Novoměstsku by se cena za kilogram medu měla pohybovat kolem 150 korun. „Včelaři, již prodávají med přímo z domu, ho dávají za 140 korun, na trzích o desetikorunu dráže. Viděl jsem ale i cenu nižší, ale to si někdo neváží své práce,“ myslí si novoměstský včelař.

Na Žďársku za poslední roky vzrostl zájem o včelařství i u mladších lidí a výjimkou nejsou ani ženy. Žďárská základní organizace včelařů má zhruba 200 členů, letos evidují další přihlášky. Na Velkobítešsku zase loni zazimovali na 1500 včelstev, což tamní spolek nepamatuje. A včelařská organizace se rozrůstá také na Novoměstsku, kde podle Kalába začínají ve velkém včelařit zejména lidé kolem padesáti let. „Jde o úředníky či střední management, mají zahradu a dům, děti jsou velké, na sport to také moc není, takže chtějí dělat něco smysluplného. A samozřejmě mají rádi přírodu a nebojí se včel. Tak se dají na včelařinu,“ popsal typického nováčka mezi včelaři Pavel Kaláb.

Co se týká nemocí, žádné výraznější ztráty včelstev oslovená sdružení dle předsedů nezaznamenala. „Včelstva jsou zdravá, kromě varroázy tu nic nemáme. Varroáza se léčí průběžně, včelaři si včelstva přeléčí sami individuálně. Nařízení letního ošetření všech včelstev v obci ze strany Státní veterinární správy se týká jen některých vesnic a lokalit. Jde o Světnov, Hamry nad Sázavou nebo Nové Dvory,“ podotkl Vlastimil Bubeníček. A spokojení jsou rovněž včelaři na Novoměstsku, mor včelího plodu se u včelstev neobjevil.