„My to známe, roste to i na louce u naší babičky, je to vatovec," prohlásil znalecky jedenáctiletý Jiřík.
Vatovec, neboli také pýchavka obrovská, je houbou, kterou si nikdo nemůže splést s žádnou jinou. Plodnice mohou dorůst do velikosti až více než sto centimetrů v průměru a jejich hmotnost občas překročí i dvacet kilogramů.
Tyto houby lze najít prakticky kdekoliv. Na loukách a pastvinách, na okrajích lesa nebo v zahradách a v sadech. Roste od srpna do října, ale v případě teplejšího jara se mnozí nadšení houbaři radují už z květnových nálezů.
Výhodou je, že vatovec málokdy roste osamocený. „Na louce u naší babičky jich roste vždycky spousta. A pořád dorůstají další a další," řekl Jiří Novák.
Mozeček a škvarky
„Já sice houby nejím, ale kluci je mají rádi. Z vatovce jim usmažím řízky. Oba dva svorně tvrdí, že jsou hrozně dobré, že chutnají podobně jako smažený sýr," nechala se slyšet maminka dvou šťastných nálezců Jitka Nováková, která s dětmi přijela na Vysočinu na dovolenou z Frýdlantu nad Ostravicí.
Z plodnic pýchavky obrovské lze upravit nejen řízky, ať už v trojobalu nebo v pivním těstíčku, ale také například pýchavkový mozeček nebo škvarky. Gurmáni ale nedají dopustit ani na houbovou omáčku a vhodné jsou vatovce také do polévky.
Sběr bílých a oproti jiným houbám neobvykle velkých plodnic vatovce má ještě jednu velkou výhodu. Většinou stačí jedna, dvě houby a košík je dokonale plný.
Při následné tepelné úpravě nasbíraných hub je ale zapotřebí dávat si pozor na to, aby dužnina byla dokonale bílá nebo krémová. Hnědé zabarvení je v tomto případě nežádoucí a je známkou toho, že pýchavka obrovská je už stará a tudíž ke kuchyňskému zpracování nevhodná.
